Trump vyhrožuje, že po uplynutí ultimáta zavede na Rusy sekundární cla. Ta by zasáhla země nebo společnosti, které pokračují v obchodování se sankcionovanou zemí - v tomto případě s Ruskem. "Obávám se, že tyto řeči o clech zůstanou jen řečmi," řekl Kyiv Independent ekonom ruského původu Andrej Movčan.
Investiční specialista je velmi skeptický a myslí si, že to dopadne stejně jako s cenovým stropem pro obchodování s ropou nebo se stínovou flotilou, loděmi, které křižují svět a prodávají i přes sankce ruskou ropu. "Na papíře se možná něco zavede, ale ve skutečnosti nebude fungovat nic," tvrdí zakladatel společnosti Movchan's Group.
Spojené státy by sekundárními cly namísto přímých sankcí vůči Rusku trestaly své obchodní partnery tím, že jim omezí přístup na americký trh nebo do finančního systému. Pokud například Čína bude pokračovat v nákupu ruské ropy, mohou USA uvalit 100% clo na čínské zboží dovážené na americký trh.
Výsledkem by bylo prudké zvýšení cen tohoto zboží pro americké spotřebitele a potenciální ztráta příjmů z vývozu pro Čínu. Vzhledem k tomu, že ropa a plyn tvoří téměř třetinu ruských federálních příjmů, mohlo by omezení mezinárodního obchodu výrazně snížit možnosti Kremlu financovat svou agresi na Ukrajině.
Odborníci však zpochybňují nejen pravděpodobnost prosazení této hrozby, ale i její potenciál přinést smysluplné výsledky. Ruský ekonom Dmitrij Potapenko uvedl, že Trump pravděpodobně nebude riskovat střet s několika mocnými ekonomikami současně. "Je nepravděpodobné, že by do toho skutečně šel," řekl Potapenko deníku Kyiv Independent.
Podle nedávné zprávy Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší je v současné době největším odběratelem ruských ropných produktů Turecko, na které připadá 26 procent vývozu. Následuje Čína s 13 procenty a Brazílie s 12 procenty. "Chystá se postihnout Turecko a Čínu cly? A co další partneři Ruska? S Číňany si rychle promluvil - a stejně tak rychle se stáhl," líčí Potapenko.
USA a Čína se na začátku tohoto roku pustily do obchodní války, přičemž cla na čínské zboží dosáhla až 145 procent a americký vývoz zatížila Čína 125 procenty. O dva měsíce později Trump oznámil obchodní dohodu s Pekingem, která stanovila americká dovozní cla na čínské zboží na 55 procent a Čína snížila cla na americké zboží na 10 procent.
Pokud by Trump svou hrozbu uskutečnil, ekonomický dopad by byl možná i kontraproduktivní. Movčan naznačil, že pokud by kupující byli nuceni platit vysoká cla, mohli by omezit nákupy ruské ropy, což by mohlo způsobit její nedostatek a celosvětově zvýšit ceny. "Rusko by mohlo prodat o 30 až 40 procent méně ropy, ale za mnohem vyšší cenu," myslí si Movčan.
"Je dokonce pravděpodobnější, že by Keml celkově prodal jen o něco méně ropy, přičemž větší podíl by směřoval pokoutně mimo dohled Západu. V konečném důsledku se příjmy Ruska nesníží, zatímco zisky zprostředkovatelů výrazně vzrostou," dodal Movčan.
