"Neměli jsme možnost vidět tuto nádheru, tak jsem velmi vděčná, že i já konečně tuto nádheru uvidím. Je to majetek státu. Žádný depozitář na Slovensku nevyhovoval tomu, aby tato busta v něm mohla být umístěna. A stále nevíme, o jaké hodnotě je tu řeč," hlásila ministryně kultury Martina Šimkovičová (SNS) společně s premiérem Robertem Ficem (Smer) na tiskové konferenci 13. června.
Novináři tehdy chtěli vědět, proč Šimkovičová na konci května vyslala svého nejbližšího spolupracovníka Lukáše Machalu s policejním komandem do Spišského muzea v Levoči, aby odtamtud odvezli mramorovou sochu neznámo kam. "Hlavním důvodem byla bezpečnost. Všechno je teď zabezpečené, busta je na bezpečném místě," řekl ředitel spišského muzea Ján Pavlov deníku Aktuálně.cz na začátku června.
Padělek z roku 1894
V té době se totiž zcela vážně mluvilo o tom, že mramorová podobizna šlechtičny Cecílie Gonzagové uložená v levočském sklepě je s největší pravděpodobností dílo florentského mistra Donatello. Jenže není.
Na tiskové konferenci, kterou resort Šimkovičové svolal na středu 3. září, Lukáš Machala novinářům oznámil, že busta vzácná není a rozhodně nejde o práci renesančního Donatella. Určil to prý posudek italského znalce Francesca Cagliotiho.
Ten měl v analýze objednané slovenským ministerstvem kultury uvést, že jde pouze o padělek vyrobený někdy kolem roku 1894. Jinými slovy: jde o jasný falzifikát. Po měsících skrývání se tak busta vrací zpátky do Levoče.
"Všechno podle protokolu"
Přímo na Slovensku přitom největší zájem nevzbudilo ani tak to, že autorem díla je možná Donatello, ale spíš cirkus, který kolem mramorové suchy spustila Šimkovičová s Machalou. Hlavně tedy utajená akce policejního komanda Lynx, které s doprovodem zakukleného Machaly vyrazilo do Levoče a podobiznu kněžny Cecílie na konci května odvezlo neznámo kam.
"Všechno proběhlo podle protokolu, podle legislativních pravidel, ve spolupráci s policií a ministerstvem vnitra. Celý ten převoz byl takový jako všude jinde na světě," bránila ministryně svého úředníka.
Příběh busty z Levoče je tak jen dalším momentem, kdy na sebe Martina Šimkovičová upozornila slovenskou veřejnost. Po jejím nástupu do čela resortu zmizeli z vedení muzeí, divadel a dalších kulturních institucí respektovaní odborníci. V řadě případů je nahradila svými známými nebo lidmi bez potřebné praxe.
Loni se zase spolu s Machalou rozhodla pro přepracování slovenské hymny, k čemuž za více než milion korun najali hudebního skladatele Oskara Rózsu. Slovenským kritikům nové verze národní písně pak muzikant vzkázal: "Já tu hymnu nedělám pro vás. Vy jste stále nepochopili, že to není vaše hymna."
