Válka v Íránu sice odsunula pozornost USA od konfliktu na Ukrajině, ovšem mírové rozhovory pokračují. Nedávno během nich ukrajinští představitelé naznačili, že by se část Donbasu, o kterou Rusko stále bojuje, mohla jmenovat „Donnyland“ – v jasné snaze zaujmout šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Jak se žije v kraji, který opustila většina Ukrajinců a ruská propaganda ho popisuje jako ráj na zemi?
Americkému deníku The New York Times to popsali čtyři lidé obeznámení s jednáními, kteří hovořili pod podmínkou anonymity. Podle nich se nic o „Donnylandu“ neobjevilo v žádných oficiálních dokumentech, poprvé měl termín zaznít, když jej ukrajinský vyjednavač zmínil žertem v rámci snahy přesvědčit Trumpovu administrativu, aby byla proti ruským územním požadavkům.
Ruský prezident Vladimir Putin totiž slíbil, že bude pokračovat v boji, dokud jeho armáda nezabere celý Donbas.
„To, že název evokující Disneyland byl použit pro vylidněnou a zdecimovanou část ukrajinské uhelné a ocelářské oblasti, se může zdát znepokojivé, jelikož v Evropě stále zuří nejkrvavější boje od druhé světové války. Zároveň to ale odráží globální realitu, v níž se vlády odvolávají na Trumpovu ješitnost, aby si získaly americkou moc na svou stranu,“ uvedl americký deník.
Budeme bojovat až do konce
Průmyslový Donbas je územím, kde válka na Ukrajině začala už před 12 lety. Tehdy po obřích protestech na kyjevském Majdanu uprchl tehdejší prezident Viktor Janukovyč a „zelení mužíčci“ z Ruska následně obsadili poloostrov Krym.
Poté v dubnu 2014 začal konflikt mezi ukrajinskou armádou a separatisty v Luhanské a Doněcké oblasti, které celou dobu podporovala pravidelná ruská armáda.
Rusku se celý Donbas navzdory vysokým ztrátám dosud nepodařilo celý dobýt, Kreml jeho vydání považuje za jednu z podmínek pro případnou mírovou dohodu. A jeho šéf o tom mluvil i na nedávné schůzce s oligarchy.
„Řekli, že budeme bojovat,“ shrnuje podstatu projevu Vladimira Putina ze začátku dubna jeden z anonymních zdrojů ruského investigativního webu The Bell, který je obeznámen s obsahem prezidentova projevu. „Půjdeme až k hranicím Donbasu,“ dodává druhý. Ruský prezident měl tehdy navrhnout podnikatelům a oligarchům, aby dobrovolně přispívali do státního rozpočtu na válečné potřeby.
Jako jednomu z mála se na obě strany okupovaného regionu po invazi v roce 2014 podařilo dostat slovenskému válečnému novináři Tomáši Forró. Ten v loňském rozhovoru pro Aktuálně.cz popsal, jaká je situace v Rusy okupované oblasti o více než dekádu později.
Vylidněný kraj
„Ti, kteří tam žili do té doby, tak když mohli, utekli. Zejména, když začala velká invaze. Protože je docela známé, že ruská armáda posílala bojeschopné muže, kteří tam žili, do prvních linií,“ popsal Forró. „Ti, kdo zůstali, žijí nyní v ještě bezvýchodnější situaci.“
Reportérovi Aktuálně.cz se prostřednictvím sociální sítě Instagram podařilo spojit s lidmi, kteří nadále žijí v Doněcku – a to navzdory zmíněné neutěšené situaci.
„Úplně bezpečně tu není, ale život jde dál. Je tu hodně lidí, provoz na silnicích je rušný. Dělostřelecké ostřelování neprobíhá, ale občas dochází k raketovým útokům a neustále útočí bezpilotní letouny,“ uvedla Irina, která o sobě hovoří jako o ruské umělkyni žijící v Doněcku a Sevastopolu.
„S ekonomikou to zatím samozřejmě není nijak růžové. Region se příliš dlouho nacházel v nejisté situaci a pod neustálou palbou. Zdaleka ne všechny podniky a doly nyní fungují. Situace se pomalu zlepšuje, ale tento proces není rychlý,“ dodává.
Rusové nasadili novou „armádu“
Aby život na nově okupovaných územích, kde mnohdy chybí základní občanská vybavenost, energie či voda, vypadal líp, nasadilo Rusko v minulých letech novou „armádu“. A to vytvořenou z influencerů, kteří mají za úkol popisovat nová ruská území jako ráj na zemi.
Podobně pracují také státem ovládaná ruská média. Například deník Komsomolskaja pravda v minulých dnech přinesl příběh rodiny, která zůstala v Krasnoarmějsku – tedy ve městě, kterému ovšem Ukrajinci i nadále říkají Pokrovsk.
„Zůstala jsem kvůli svému politickému postoji,“ vysvětlila novinám matka Dáša. „Ukrajina nemá budoucnost a já stále věřím, že bude součástí Ruska. Pak obnovíme naše město, Krasnoarmějsk,“ dodává žena. Komsomolskaja pravda také nezapomíná upozornit na fakt, že je podle ní „bývalý Pokrovsk“ nyní „osvobozený“.
Rodina také údajně vzpomíná, jak je příbuzní prohlásili za blázny, když se rozhodli počkat na ruskou armádu. „V Krasnoarmějsku zavřely obchody a lékárny a ptali se nás, co budeme dělat, kdybychom potřebovali léky. Ale my jsme se rozhodli, že neonemocníme – a neonemocněli,“ dodala Dáša.
Ukrajinští představitelé podle The New York Times uvádějí, že na tomto území nyní žije asi 190 tisíc lidí. Jiní lidé blízcí jednáním tvrdí, že skutečný počet obyvatel může být zhruba poloviční, protože je to tak blízko fronty, že hlavní silnice do oblasti je zakrytá sítí, která ji má chránit před ruskými drony.
Z místní ekonomiky pak zbylo jen málo, kromě jednoho fungujícího uhelného dolu a podniků sloužících vojákům v oblasti.
Nevzdáme se!
Ukrajina trvá na tom, že Donbas dokáže bránit a že se ho nevzdá. V případě, že by území ovládli Rusové, mohli by podle analytiků jednoduše postoupit až k řece Dněpr.
V prosinci Putinův ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj naznačil otevřenost ke kompromisu. Na Donbasu by podle něj mohla vzniknout demilitarizovaná zóna nebo volná ekonomická zóna, která by nebyla pod plnou kontrolou žádné ze znepřátelených stran.
O osudu Donbasu i ostatních Ruskem okupovaných území ovšem rozhodne až výsledek války, která letos vstoupila již do pátého roku.
Mohlo by vás zajímat: rozhovor s Tomášem Forró
Sdílet
