"Gruzie patří do Evropy a nedovolíme, aby proruská vláda, která se drží moci za pomoci volebních podvodů, nás připravila o evropskou budoucnost," řekla agentuře AFP jednašedesátiletá filoložka Cjala Nodjaová. "Autoritářství v ruském stylu zde nevyhraje," dodal sedmačtyřicetiletý profesor matematiky Ilja Šigvinadze.
Každodenní protesty začaly loni 28. listopadu 2024, kdy premiér Iraklij Kobachidze oznámil, že země pozastavuje přístupová jednání s EU až do roku 2028. Do ulic po premiérově projevu vyrazily tisíce demonstrantů, kteří se shromáždily se před sídlem parlamentu v Tbilisi. Demonstrace se konaly i v dalších městech.
.Ale účast na každodenních demonstracích před parlamentem od té doby poklesla, z několika desítek tisíc na několik stovek lidí, protože demonstranti a opoziční vůdci čelí vysokým pokutám, zatýkání a i uvěznění.
Vládnoucí strana Gruzínský sen se pokusila omezit protestní hnutí zpřísněním pravidel pro veřejná shromáždění a také schválením balíku zákonů zaměřených proti spolkům na obranu lidských právy, nevládním organizacím a nezávislým médiím. Některé zákony se podle kritiků inspirovaly vzory z Ruska, kde prezident Vladimir Putin tvrdě potlačil veškerý, poznamenala agentura AP a dodala, že pokuty za první přestupek se zvýšily desetinásobně a za druhý přestupek již hrozí vězení.
Zatčení postihlo stovky lidí, mezi kterými se ocitla i matka devíti dětí a badatelka sovětské minulosti Rusiko Kobachidzeová coby účastnice protestů před parlamentem. Kobachidzeovou tento měsíc policisté dvakrát zadrželi za blokování ulice, za což ji soud potrestal jedním a čtyřmi dny ve vězení. "Nechci, aby mé děti a vnoučata žili v zemi, kde nebudou smět otevřeně mluvit a kde se nedočkají spravedlnosti," řekla AP.
Úřady také zesílily tlak na opozici. Gruzínský sen podal žalobu k ústavnímu soudu, aby zakázal tři hlavní opoziční uskupení v zemi. Ve vězení je už několik opozičních vůdců, další emigrovali, anebo čelí trestnímu stíhání, které odpůrci vlády označují za politicky motivované.
Jakkoli jsou jednání s EU pozastavená, představitelé vládní strany trvají na tom, že Gruzie nadále usiluje o vstup do EU. Za to se podle průzkumů zasazuje 80 procent obyvatel země. Ale Brusel tento měsíc ve zprávě o rozšiřování EU poukázal na úpadek demokracie v počínání gruzínských úřadů a varoval, že represe jsou neslučitelné s hodnotami EU, připomněla AP.
