Přehlídka se v čínské metropoli konala jako připomínka 80 let od kapitulace Japonska a konce druhé světové války. Spolu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem ji z tribuny sledovali mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin či severokorejský vůdce Kim Čong-un.
Japonská vláda podle mluvčího Jošimasy Hajašiho pozorně sleduje kroky Číny, k jejímž záměrům se ale mluvčí podle agentury Kjódó odmítl vyjádřit. Tokio podle něj opakovaně Pekingu zdůraznilo postoj Japonska jako mírumilovné země, která se zavázala, že se tragédie války již nikdy nebude opakovat. Oba státy mají společné strategické zájmy a zájem na konstruktivních a stabilních vzájemných vztazích, dodal Hajaši.
Konec druhé světové války si připomněl také Tchaj-wan, který Čína považuje za součást svého území. Prezident ostrova Laj Čching-te dnes po ceremonii v tchajpejské svatyni odmítl připomínání míru držením zbraní. "Tchajwanci milují mír a chrání své přesvědčení o svobodě a demokracii. Věříme, že zbraně v našich rukou slouží k ochraně naší země a domova, a ne k invazi nebo expanzi," citovala Laje agentura CNA.
Tchajwanský prezident podle Reuters připomněl, že Japonsko, Německo i Itálie se po válce staly demokratickými zeměmi. Varoval také před obnovou fašismu, cenzurou, vytvářením sítí tajné policie a před uctíváním vůdců. Nepřímo tím podle agentury odkazoval na pekingskou přehlídku, která nesla název "80. výročí vítězství ve válce proti japonské agresi a ve světové protifašistické válce". Na ní se čínský prezident Si Ťin-pching mimo jiné vyjadřoval o obrození velkého národa, což Laj podle Reuters označil za iluzorní.
Druhou čínsko-japonskou válku mezi lety 1937 až 1945 svedlo Japonské císařství a Čínská republika (ROC), která tehdy sídlila na pevninské Číně. Tamější vláda v roce 1949 uprchla před čínskými komunisty, kteří pevninskou Čínu ovládli a usadila se na Tchaj-wanu. Tchaj-wan proto dlouhodobě tvrdí, že ústřední roli v boji proti Japonsku hrála ROC, za což si ale zásluhy připisuje Peking prostřednictvím vzpomínkových akcí, jako byla dnešní přehlídka, dodala CNA.
Peking považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jeho slov silou. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá vlastní volby.
