Když Donald Trump ve čtvrtek mířil na setkání s čínským prezidentem Si-Ťin-pchingem, zveřejnil na své sociální síti Truth Social příspěvek, v němž oznámil, že nařídil ministerstvu války - donedávna známému jako ministerstvo obrany -, aby okamžitě obnovilo testování jaderných zbraní na stejné úrovni, jakou mají Rusko a Čína.
Z Trumpova oznámení není jasné, zda měl na mysli zkušební jaderné výbuchy, které by prováděl Národní úřad pro jadernou bezpečnost (NNSA), nebo letové testy raket schopných nést jaderné hlavice. Bílý dům však zatím k prezidentovým slovům neposkytl podrobnější informace.
Křehká jaderná rovnováha
Server Bussiness Insider upozorňuje, že Trumpovo rozhodnutí může otřást křehkou jadernou rovnováhou, která po desetiletí stála především na Spojených státech a Rusku. Obě mocnosti se po konci studené války dohodly, že počet rozmístěných jaderných hlavic omezí na maximálně 1550 kusů.
Donald J. Trump Truth Social Post 09:04 PM EST 10/29/25 pic.twitter.com/v9JnWbQY2r
— Commentary Donald J. Trump Posts From Truth Social (@TrumpDailyPosts) October 30, 2025
V posledních letech však do této rovnice vstupuje i Čína, která podle Spojených států rychle rozšiřuje svůj jaderný arzenál. Zatímco v roce 2020 měla disponovat přibližně 200 hlavicemi, letos už jich má kolem 600. Washington se obává, že Peking brzy dosáhne stejné úrovně jako USA a Rusko, čímž by se bilaterální vyjednávání proměnila v trojstranný souboj o jadernou rovnováhu.
"Spojené státy mají víc jaderných zbraní než jakákoli jiná země. Rusko je druhé a Čína je s odstupem třetí, ale do pěti let nás dožene," napsal Trump o měnící se rovnováze jaderných sil.
Moskva mezitím oznámila, že aktivně testuje jaderné "superzbraně". Ruský prezident Vladimir Putin tento týden uvedl, že země úspěšně otestovala podvodní dron Poseidon schopný nést jadernou nálož, který by mohl z východního pobřeží Ruska dosáhnout až na západ USA. Na začátku týdne Kreml také oznámil zkoušku střely s plochou dráhou letu Burevestnik, rovněž schopné nést jadernou hlavici.
Podle Bussiness Insideru panují mezi analytiky ve Washingtonu obavy, že svět stojí na prahu nových závodů ve zbrojení. Někteří poradci proto naléhají na razantnější jadernou politiku a požadují demonstraci síly prostřednictvím nových testů a technologií.
Poslední jaderný test v roce 1992
Spojené státy provedly svůj poslední podzemní jaderný test v roce 1992, krátce předtím, než tehdejší prezident George H. W. Bush podepsal moratorium na testování jaderných zbraní. To Spojené státy dodržují dodnes, ačkoli nejde o právně závaznou mezinárodní smlouvu.
První mezinárodní smlouva o omezení jaderných zkoušek však byla podepsána už v roce 1963, kdy Sovětský svaz, USA a Velká Británie uzavřely tzv. moskevskou smlouvu zakazující testy ve vzduchu, ve vesmíru a pod vodou. O pět let později se pět jaderných mocností - USA, SSSR, Čína, Francie a Británie - zavázalo, že nebudou šířit jaderné zbraně do dalších zemí ani podporovat jejich vývoj.
V roce 1992 pak jaderné mocnosti vyhlásily moratorium na jaderné testy, které však bylo v následujících letech mnohokrát porušeno. V září 1996 přijalo Valné shromáždění OSN Smlouvu o úplném zákazu jaderných zkoušek - ani ta však dosud nevstoupila v platnost.
Z pěti jaderných mocností provedly pokusné výbuchy naposledy Francie a Čína v roce 1996. Od té doby panoval v oblasti jaderných zkoušek klid, který narušila až Severní Korea v roce 2006. Ta zůstává jedinou zemí, která provedla jaderné testy v 21. století.
Dalšími zeměmi disponujícími jadernými zbraněmi jsou dlouhodobě znesvářené Indie a Pákistán. Jaderný arzenál Izraele nebyl nikdy oficiálně potvrzen ani vyvrácen, pozornost vzbuzuje také íránský jaderný program, který se v létě stal cílem amerických a izraelských útoků.
