Brusel - Potřebu zvýšit schopnost Evropské unie rychle a účinně reagovat na bezpečnostní krizi zdůraznili ve čtvrtek večer lídři zemí osmadvacítky na summitu v Bruselu. Reakce může být civilní či vojenská, ale pokud se členské země rozhodnou využít evropských bojových skupin, mělo by být jejich nasazení rychlejší a flexibilnější.

Vyplývá to ze závěrů summitu ke společné bezpečnostní politice, které ve čtvrtek v Bruselu přijali lídři EU. Zdůrazňuje se v nich také potřeba rozvoje vojenského průmyslu, včetně podpory výzkumu a inovací.

Diskuse o tématu, kterému se v posledních letech EU příliš nevěnovala, přitom nebyla zcela harmonická. Například britský premiér David Cameron uvedl, že je proti tomu, aby EU měla společné vojenské kapacity. "Je v zájmu národních států spolupracovat v oblasti obrany. Ale není správné, aby Evropská unie měla vlastní obranné kapacity - letectva, armády a všechno ostatní," soudí britský premiér. "Je potřeba správně stanovit dělicí čáru mezi spoluprací, která je správná, a unijními vojenskými kapacitami, které jsou chybné," prohlásil Cameron.

Naopak francouzský prezident François Hollande zdůraznil, že Francii záleží na tom, aby Evropa v tomto směru pokročila. Jde nám hlavně o spolupráci ve zbrojním průmyslu, řekl Hollande. Francie se nyní vojensky angažuje především v Africe.

Potřebu vzájemného doplňování mezi EU a NATO a také nutnost trvající transatlantické vazby ve čtvrtek zdůraznil host summitu, generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Poznamenal, že pokud se EU nebude schopna sama starat o svou bezpečnost, začnou se její američtí spojenci oprávněně ptát, proč by to za své partnery měli dělat oni.

Závěry diskuse na summitu zdůrazňují také potřebu rychlého přezkoumání financování unijních misí a operací. Připomínají, že v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky má EU nyní okolo 7000 lidí ve 12 civilních misích a čtyřech vojenských operací.

"EU a její členské státy umějí na mezinárodní scéně předvést unikátní schopnost konsistentním způsobem spojit politiky a nástroje od diplomatických, bezpečnostních a obranných, po finanční, obchodní, rozvojové a justiční," stojí v dokumentu z jednání.

Jednání se zaměřovalo i na spolupráci v evropském zbrojním průmyslu, který měl loni hodnotu 96 miliard eur (2,7 bilionu korun) a zaměstnává v EU 750 000 lidí. Summit zdůraznil, že členské státy by se měly vyhýbat tomu, aby zdvojovaly své úsilí při práci na stejných systémech a naopak spojovaly síly v projektech, které by byly pro jednotlivé státy příliš drahé.

Lídři EU se zavázali rozjet projekt vývoje satelitních komunikací a především bezpilotního letounu, který by měl být hotov mezi lety 2020 až 2025. Dalším záměrem evropské zbrojní spolupráce jsou systémy pro tankování za letu.

Do konce roku 2014 by šéfka evropské diplomacie Ashtonová měla navrhnout kroky posilující spolupráci národních obranných plánovačů. Členské státy EU by měly hledat cesty jak dál rozšiřovat už existující způsoby spolupráce. Evropská bezpečnostní agentura by měla zjistit, které členské země jsou schopny intenzivněji spolupracovat při společných nákupech prostředků.