Na frontu přijel krátce po invazi. Po čtyřech letech má pocit, jako by bojoval v úplně jiné válce. Bojový zdravotník přezdívaný „Grizzly“ ve videu popisuje, jak se válka na Ukrajině proměnila, co za změnou stojí a proč už nepočítá s tím, že by se kdy z východu vrátil.
Když po sedmi letech „Grizzly“ dokončil svůj kontrakt ve francouzské cizinecké legii, v civilu se dlouho nezdržel. Necelé dva měsíce po ruské invazi přistál na Ukrajině. Teď tam už čtvrtým rokem bojuje pod záštitou Mezinárodní legie Hlavní správy rozvědky.
„Každý rok je to úplně jiná válka,“ popisuje bojový zdravotník ve videu legie. První dny podle něj provázel chaos. Ruská vojska se blížila ke Kyjevu a ukrajinská armáda brala jakoukoli dostupnou pomoc.
„Zeptali se mě, jestli mám bojové zkušenosti. Řekl jsem, že jsem zažil něco málo v Africe a rovnou mě zařadili,“ vzpomíná Grizzly. Jemu i dalším zahraničním dobrovolníkům takový režim vyhovoval.
Zahraniční legionáři se totiž báli, že se do akce ani nestihnou dostat, než válka skončí. „Čtyři roky a jsme do pr… furt tady,“ směje se. Konec války už po letech nevyhlíží a s návratem nepočítá. „Válka skončí, až skončí. Do té doby tu máme práci,“ říká.
Drony změnily vše
Horlivé dobrovolníky ale čekal tvrdý náraz. „Hned při druhé misi nás poslali do Severodoněcku (dnes pod kontrolou Ruska, pozn. red.), kde jsme skončili v osmihodinové přestřelce. Dost divoké jako první zkušenost,“ vypráví.
Přesto měl tehdy pocit, že z jeho pozice bojového zdravotníka přiděleného k útočné pěchotě byla válka přehlednější. „Měli jsme hrozně moc skvělých pěšáků. Zvládali jsme dobré mise, odváděli dobrou práci,“ říká.
Zlom podle něj přišel v druhém roce války. Rusové začali ve velkém využívat bezpilotní letouny, zejména k navádění dělostřelectva. „Dřív jste je prakticky neviděli. Pak je začali používat a přineslo to problémy. Velké problémy,“ popisuje.
Drony od té doby zásadně proměnily podobu války, především pro pěchotu. „Je to zvláštní říkat, ale stýská se mi po bojích u Bachmutu. V porovnání s dneškem to byla procházka parkem,“ říká medik.
Vojáci jsou dnes pod neustálým dohledem dronů a hrozbou přesně naváděného ostřelování. V samotných zákopech to podle něj nebývá největší problém. Největšímu riziku čelí vojáci při přesunech na pozice a zpět.
„Dostalo se to do bodu, kdy rotujeme jednou za měsíc nebo dva. Tak dlouhý čas na frontě je pro kluky neuvěřitelně náročný, ale je to lepší, než být zasažený po cestě,“ říká. Změnu k lepšímu už nečeká. „Každým rokem je to těžší a těžší. Takové to prostě je,“ říká odevzdaně.
Válka robotů
Vývoj minimálně na ukrajinské straně mu zřejmě dává za pravdu. Země se v posledním roce výrazně zaměřuje na vývoj nových typů bezpilotních letounů i pozemních dronů a první výsledky se už objevují.
Na začátku týdne prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se Ukrajincům poprvé podařilo dobýt ruskou pozici pouze s využitím robotických systémů.
Podobným úspěchem se už před měsícem pochlubila jedna z ukrajinských brigád. Jeden z úseků obranné linie podle ní po dobu zhruba šesti týdnů držel pouze pozemní dron s kulometem, ovládaný z bunkru třicet kilometrů daleko.
Ukrajina se k tomuto způsobu vedení války uchyluje mimo jiné kvůli dlouhodobému nepoměru v živé síle. Rusko je schopné mobilizovat výrazně více vojáků, a Kyjev proto hledá způsoby, jak lidskou sílu na frontě nahradit všude, kde je to možné.
Video: Robot pálil na útočící Rusy z kulometu. Frontovou linii hájil sám víc než měsíc (23. 3. 2026)
Sdílet
