"Za odvahu, statečnost a obětavost při plnění vojenské povinnosti uděluji Řád statečnosti armádnímu generálovi Valeriji Vasiljevičovi Gerasimovovi," píše se v prohlášení na webu Kremlu. Vlastnoruční podpis ruského prezidenta Putina nahrazuje tiskové razítko jeho kanceláře.
Ruský vůdce se udělením vyznamenání přidal k těm, kteří náčelníkovi ruského generálního štábu Valeriji Gerasimovovi popřáli k jeho 70. narozeninám. Generál sice spolu s životním jubileem získal ocenění od vládce Kremlu, zároveň však dosáhl věku, který donedávna značil, že kariéra vojáka končí. Do roku 2021 totiž platilo, že jako nejvyšší přípustný věk pro vojenský personál v hodnosti generála bylo právě oněch 70 let.
Loni v listopadu však ruská duma přijala zákon, který prezidentovi jakožto vrchnímu veliteli umožňuje prodloužit dobu služby maršálů a generálů nad 70 let. A takového štěstí se dočkal i Gerasimov.
"Náčelníkovi generálního štábu ozbrojených sil, armádnímu generálovi Valeriji Gerasimovovi, byla pravděpodobně prodloužena vojenská služba, protože 8. září dosáhne věku 70 let. Dva zdroje blízké ministerstvu obrany uvedly, že příslušné rozhodnutí již bylo učiněno," napsal před několika dny ruský web Vedomosti.
Gerasimov navíc není jediný, komu Putin k životnímu jubileu nevěnuje květinu a dort, nýbrž dá mu vyznamenání. Podobného ocenění se dočkali předsedkyně Rady federace Valentina Matvijenková, nacionalista, populista a předseda Liberálně-demokratické strany Vladimir Žirinovskij, předseda "opozičních" komunistů Gennadij Zjuganov, místopředseda Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov a řada dalších vládních úředníků.
Gerasimov působí ve funkci náčelníka generálního štábu od roku 2012, setrvává v ní déle než kterýkoli jeho předchůdce v celém postsovětském období - už bezmála 13 let.
Za tu dobu zažil to "nejzajímavější" období novodobého Ruska. Pod jeho vedením země v roce 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym, v roce 2015 drsně bojovala v Sýrii a v roce 2022 zahájila invazi na Ukrajinu. Od ledna 2023 Gerasimov velí takzvané smíšené skupině sil na Ukrajině. Ve funkci náčelníka generálního štábu zůstal i poté, co jeho šéfa Sergeje Šojgua na postu ministra obrany nahradil Andrej Bělousov.
"Je to vynikající vojenský myslitel naší doby a významný vojenský organizátor. Projevuje obrovskou osobní odvahu a vytváří zcela nový typ vojenských operací. Z vlastní zkušenosti mohu říct: je to velmi chytrý a inteligentní člověk," okomentoval vyznamenání Gerasimova na sociální síti Telegram prokremelský politolog Sergej Markov.
Zatímco v Rusku jej uznávají, v červnu 2024 vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu zatykače právě na Gerasimova a tehdejšího ministra obrany Sergeje Šojgua. Čelí podezření z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Zatykače byly založeny na úderech, které ruská armáda prováděla na civilní cíle na Ukrajině.
"Náčelník generálního štábu z titulu své funkce přímo řídí vojenské operace, zatímco ministr obrany se zabývá jejich zajišťováním," vysvětlil webu Vedomosti vojenský expert Ivan Konovalov s tím, že pokud Gerasimov už tři a půl roku velí vojenským akcím v zóně speciální vojenské operace (tak Kreml oficiálně označuje válku na Ukrajině - pozn. red.), tak vedení země jeho práci schvaluje.
Během jeho služby začala v únoru 2022 největší válka na evropském kontinentu od druhé světové, když ruská armáda napadla sousední Ukrajinu. On sám se k jejím výsledkům naposledy vyjádřil před několika dny, když na konci srpna novinářům řekl, že podle něj ruské jednotky od března "osvobodily" více než 3500 kilometrů čtverečních území a 149 osad.
Rozhovory Gerasimov nedává často, jen občas se uchýlí k pár větám. "V současné době probíhá na Ukrajině pod vedením Generálního štábu speciální vojenská operace. Moderní Rusko nikdy nezažilo takovou úroveň a intenzitu vojenských akcí. Naše země a její ozbrojené síly v současné době čelí odporu téměř celého kolektivního Západu," řekl v roce 2023 Gerasimov ruskému webu Argumenty i fakty.
V témže roce zažil i značně nepříjemné chvíle. Takzvaní wagnerovci, vedení Jevgenijem Prigožinem, v červnu 2023 ústy svého velitele obvinili armádu z útoku na své muže a vydali se z Ukrajiny na "pochod pomsty" směrem do Ruska, kde obsadili armádní stanoviště a také letiště v Rostově na Donu. Podle amerických zpravodajských zdrojů byl jeden z cílů vzít do zajetí ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a právě Valerije Gerasimova. Vzpoura skončila po několika dnech, Prigožin zahynul v srpnu téhož roku při dosud ne zcela objasněném leteckém neštěstí v ruské Tverské oblasti severně od Moskvy.
"V generálním štábu není zvykem stavět někoho na piedestal a každý důstojník, bez ohledu na to, jakých úspěchů dosáhl, vždy kriticky hodnotí svou činnost a neustále se snaží zlepšovat své znalosti," zdůraznil Gerasimov v jednom z rozhovorů před lety. Za svou službu byl vedle nejnovějšího vyznamenání oceněn i dalšími řády, a to včetně Řádu svatého Jiří, Za zásluhy o vlast, Za vojenské zásluhy či Za službu vlasti v ozbrojených silách SSSR.
Rodák z Kazaně se narodil 8. září 1955 v dělnické rodině. V roce 1973 s vyznamenáním absolvoval Suvorovovo vojenské učiliště a v roce 1977 Kazaňské vyšší tankové velitelské učiliště pojmenované po prezidiu Nejvyššího sovětu Tatarské ASSR (nyní Kazaňské vyšší tankové velitelské učiliště Rudého praporu).
Poté velel četě, následně rotě a byl náčelníkem štábu jednoho z tankových praporů v Severní skupině vojsk (dnešní Polsko). Sloužil také jako náčelník štábu a velitel tankového praporu v Dálnovýchodním vojenském okruhu, načež byl i náčelníkem štábu motostřelecké divize v Baltském vojenském okruhu (Estonsko) a v letech 1993 až 1995 velel 44. gardové motostřelecké divizi v Severozápadní skupině vojsk.
