Ztráta Lidové strany - Hnutí za demokratické Slovensko znamená další oslabení jeho vlivu na slovenskou politiku. Právě regionální sněmy byly totiž poté, co od roku 1998 není HZDS vládní stranou, místem, kde měli Mečiarovci velmi silné pozice.

Mečiar nemá co rozdávat

Pro Mečiarovu politickou strategii byl vliv v regionech klíčový. Rozdělování funkcí svým věrným je pro někdejšího slovenského premiéra a jeho blízké jedním ze způsobů, jak dělat politiku. "Tím, že už nebude mít co nabídnout svým straníkům, se Mečiarova pozice ještě více oslabí, utečou mu další lidi. Už tak nemá kde brát," řekl politolog Milan Kardoš.

Podle něj je překvapením, že při nízké účasti voličů, která nedosáhne s největší pravděpodobností ani dvaceti procent, nepřišli právě příznivci HZDS. Ti totiž vždy patřili mezi věrné a spolehlivé voliče. "To, že nyní nepřišli, je jeden z důkazů, že fenomén Mečiar přestává fungovat, lidi už neláká," dodal Kardoš.

HZDS přitom ztratilo v takových baštách jako je Trenčínský nebo Žilinský kraj. V Trenčínském kraji drželi Mečiarovci v regionálním zastupitelstvu všech čtyřicet pět míst. Nyní ale HZDS získala pouze dvacet křesel a prohrála volby s koalicí opozičního Směru, vládních křesťanských demokratů a dalších tří stran. Mečiarovi voliči nepřišli, účast v Trenčíně a dalších městech jen těsně přesáhla dvanáct procent.

Přitom ještě v parlamentních volbách v roce 2002 získával Mečiar na Trenčínsku více než padesátiprocentní podporu.

V žádném z osmi krajů ale lidé nezvolili předsedu samosprávy. Ani jeden z kandidátů nezískal nadpoloviční většinu hlasů a o všech budoucích "županech" se rozhodne až 10. prosince v druhém kole.

Znechucení politikou

Kvůli velmi nízké účasti voličů a nezájmu lidí nemohou být podle politologů s celkovým výsledkem voleb spokojeni žádní politici. A to ani zástupci pravicových stran, které převzaly pozice po HZDS.

Strany vládní koalice premiéra Mikuláše Dzurindy mají nadpoloviční většinu v zastupitelstvech čtyř z osmi vyšších územních celků. Dosud přitom dominovaly pouze v Bratislavském kraji. "Pokud k volbám přišlo tak málo lidí, je to jednoznačný důkaz, že lidé jsou politikou znechuceni a nespokojeni. To by mělo být důvodem k tomu, aby se politici zamysleli nad tím, jak se chovají a jednají," řekl Kardoš.

Dalším důvodem nezájmu voličů je to, že si zatím nezvykli na výhody regionů. "Mnozí regionální politiky vůbec neznají, neví nic o jejich práci, neví třeba, že ovlivňují školství," uvedl zmocněnec vlády pro reformu veřejné správy Viktor Nižňanský.

Slovenské kraje budou v příští roce budou hospodařit dohromady s čtyřmiliardovým rozpočtem.