Český ministr vnitra Vít Rakušan dostal na summit rovněž pozvání, kvůli českým parlamentním volbám se ho ale nezúčastnil. Podle jeho ministerstva nicméně Česko zůstává členem skupiny.
Podle Dobrindta je třeba v evropské migrační politice "přitvrdit a přiostřit". "Naši sousedé jsou nám velmi vděční a jsou rádi, že Německo převzalo na evropské úrovni iniciativu a je jedním z hnacích motorů snahy o obrat v migrační politice, protože v minulosti Německo stálo spíše na brzdě," prohlásil Dobrindt na tiskové konferenci. Už před jednáním agentuře DPA řekl, že Evropa potřebuje "jasná pravidla, důslednost a kontrolu v migrační politice".
Sobotní schůzka navazovala na červencové setkání na nejvyšší německé hoře Zugspitze. Na něj dorazili ministři z Německa, Polska, Francie, Dánska, Rakouska a Česka a také evropský komisař pro vnitřní záležitosti a migraci Magnus Brunner. Země se i tehdy dohodly, že budou spolupracovat na zpřísnění unijního migračního systému. Vyslovily se mimo jiné pro posílení boje proti převaděčům, pro důsledné deportace, a to i do Sýrie a Afghánistánu, či na zlepšení ochrany vnější hranice EU.
Česko na schůzce na Zugspitze zastupoval ministr Rakušan, který obdržel pozvání i na sobotní jednání. Mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá ale tento týden řekla, že šéf resortu se kvůli sněmovním volbám v Česku tentokrát setkání nezúčastní a vzhledem k tomu, že byla svolána na úrovni ministrů, nevyšle Praha ani jiného zástupce. "I nadále však zůstáváme členy skupiny," dodala mluvčí. Upozornila také, že například se vznikem návratových center ve třetích zemích Česko souhlasí.
Do Mnichova v sobotu dorazili ministři vnitra či migrace z Polska, Itálie, Lucemburska, Švýcarska, Dánska, Švédska, Belgie a Nizozemska. Švýcarsko není členem EU, ale je členem schengenského prostoru volného pohybu. K ministrům se opět připojil eurokomisař Brunner.
Ministři se podle Dobrindta shodli na tom, že budou usilovat o zrychlení azylového řízení. Intenzivně debatovali především o takzvaných return hubs, tedy návratových centrech, která by měla podle jejich představ vznikat ve třetích zemích, blízko zemí původu odmítnutých žadatelů o azyl. Dobrindt mimo jiné zmínil nizozemský plán na posílání odmítnutých žadatelů o azyl do Ugandy.
Trestance z řad odmítnutých žadatelů o azyl a migranty označené za nebezpečné by podle ministrů měly mít úřady možnost poslat do deportační vazby bez omezení její délky. Zlepšit by se měla podle účastníků schůzky také výměna dat mezi jednotlivými zeměmi, do azylového procesu by se navíc měla zapojit umělá inteligence, například digitální překladové nástroje. Hledání tlumočníků totiž podle Dobrindta často proces neúměrně zpomaluje.
Kromě migrace se na schůzce jednalo i o dronech a obraně proti nim. Vzdušný prostor řady evropských zemí včetně Německa v posledních týdnech narušily bezpilotní letouny. Podle Dobrindta například jeho země plánuje změnu zákona, přičemž ošetřit bude třeba i možnost cizí bezpilotní letouny nad německým územím sestřelovat. U spolkové policie by měla vzniknout specializovaná protidronová jednotka.
