Německá ministryně vnitra Brigitte Zypriesová s tímto nápadem přišla poté, co byly dvě muslimské dívky vyloučeny ze školy v Bonnu kvůli nošení burky.
"Národní školní uniforma bude jednoduchým řešením, jak do budoucna zamezit podobným případům a současně setřít rozdíly mezi chudými a bohatými dětmi," prohlásila ministryně v rozhovoru pro německý Der Spiegel.
Uniforma problémy nevyřeší
Prezident německé unie učitelů Josef Kraus považuje návrh ministryně Zypriesové za naivní. "Školní uniforma problémy náboženské či sociální nevyřeší."
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Chceš se stát Němcem? Přísahej!
- Německá hymna turecky? Kvůli fotbalu ano
- Po šátcích přichází na řadu burka ČTĚTE ZDE
Dodal také, že Německo má "špatné vzpomínky" na nošení uniforem a tudíž se jen těžko tento návrh setká pochopením. Pro mnohé je totiž školní uniforma neodmyslitelně spojena s nacismem a oddíly Hitlerjugend.
Obhájci potvrzují, že uniforma sjednocuje děti, dává jim pocítit, že jsou součástí většího celku a smývá rozdíly mezi bohatými a chudými.
Otázkou je, zda by jednoznačné rozhodnutí vlády nebylo příliš velkým zásahem do svobody studentů i jejich rodičů.
Zelení jsou ostře proti
Proti návrhu ministryně vnitra se hlasitě postavila také Strana zelených, usilující o multikulturní Německo.
Podle jedné ze členek Kristy Sagerové Německo "zcela určitě nepotřebuje nařízení vlády a podobné rozhodnutí by mělo být ponecháno na jednotlivých školách s přihlédnutím k aktuálnímu stavu."
S tímto názorem souhlasí také ředitel školy, ze které byla dvojice dívek za nošení burky vypovězena.
"Musíme lépe spolupracovat s komunitami přistěhovalců a uvědomit si, že podobná rozhodnutí nejsou mezi muslimy akceptovatelná. V našem případě je pak nutné dát jasně najevo, že burka do školy zkrátka nepatří."
Mluvčí ministerstva vnitra přesto potvrdil, že ministryně Zypriesová o zavedení uniforem uvažuje. "Rozhodnout o tom by mohly jednotlivé spolkové země," konstatoval.
Ne každý se uniformám brání
S uniformami má své zkušenosti také Evropa.
Pro ostrovní Velkou Británii je nošení školních uniforem dloholetou tradicí. Celé generace britských dětí zasedají do školních lavic v jednotných úborech a mezi občany nevyvolávají žádné negativné emoce.
To samé nelze říct o muslimských šatech - džilbabech. Spor se svoji školou o možnosti jeho nošení před časem u londýnského soudu prohrála středoškolačka Šabina Begumová.
Již před dvěma lety přistoupila k podobnému radikálnímu kroku také Francie, když přijala zákon, který zakazuje nošení muslimských šátků a nařizuje odstranění náboženských symbolů ze všech škol.
Uniformy nosí do dnešních dnů také studenti v dalekém Japonsku.
Zatímco dívčí šaty jsou inspirované evropskými námořními uniformami, hoši si oblékají věrohodné kopie pruských vojenských uniforem.
Design však nemá nic společného s japonskou vojenskou minulostí. Jde jen o historickou vzpomínku na vzdělanou Evropu 19. století, ke které japonské císařství kdysi vzhlíželo.
Africká pýcha, americké zklamání
V Africe provází nošení uniformy pýcha, ale také problémy.
Pro mnoho rodičů je její pořízení finančním břemenem a podle Susan Nkingyangiové z UNESCO "místo smývání rozdílů mezi bohatými a chudými na ně uniforma naopak upozorňuje."
Vlastní historii nošení uniforem mají za sebou také Spojené státy.
V zemi se začaly objevovat v průběhu 80. let, ale teprve v roce 1996 plán na jejich zavedení podpořil také prezident Bill Clinton. Cílem bylo skoncovat s "mladickými gangy", které se staly problémem Spojených států posledních let.
Momentálně jsou povinné pouze ve čtvrtině základních škol, ale podle výzkumů žádný hmatatelný výsledek nepřinesly.
