"Rusko v každém případě osvobodí Donbas a Novorusko (rusky Novorossija)," prohlásil Putin v rozhovoru pro indické televize India Today a Aaj Tak 4. prosince. Dodal, že se tak může stát "vojenskými prostředky, nebo jiným způsobem". Tato slova zazněla právě ve chvíli, kdy Spojené státy předložily soubor mírových návrhů, jejichž cílem má být zastavení více než tři roky trvající války.
Donbas, tedy Doněcká a Luhanská oblast, je epicentrem konfliktu už od roku 2014. Pojem Novorusko (Novorossija) je ale mnohem širší a pro Ukrajinu výrazně nebezpečnější. V ruském výkladu zahrnuje nejen okupované části Donbasu, ale i další regiony východní a jižní Ukrajiny. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov jej v minulosti vztahoval například na Charkovskou, Dněpropetrovskou, Oděskou či Mykolajivskou oblast.
Putin se přitom snaží svůj postup navenek vykreslit jako reakci na údajnou neochotu Kyjeva jednat. V rozhovoru manipulativně tvrdil, že Rusko prý na začátku plnohodnotné invaze Ukrajině nabízelo stažení vojsk z Donbasu výměnou za to, že se Kyjev zdrží bojů. "Kyjev dává přednost boji," uvedl ruský prezident. Tato verze však odporuje realitě i závěrům mezinárodních institucí, které jednoznačně označují Rusko za agresora.
"Nové Rusko" jako dlouhodobý projekt Kremlu
Putin pojem Novorusko nepoužívá poprvé. Už v minulosti, například při projevu k anexi Krymu, mluvil o "Novém Rusku" jako o historickém prostoru, který má podle něj náležet Moskvě.
Letos v srpnu navíc zopakoval, že jakékoli osobní setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským připadne v úvahu až "v závěrečné fázi" jednání, přičemž Rusko tehdy znovu zdůrazňovalo požadavek mezinárodního uznání anektovaných území včetně Krymu a Donbasu jako součásti "Nového Ruska".
Podle bývalého ukrajinského poslance Antona Geraščenka nynější rétorika ukazuje, že ruské cíle sahají daleko za hranice Doněcké oblasti. "Stačí jen pochopit, kterou Novorossiji má Putin na mysli, když zdůrazňuje nutnost jejího ‚osvobození‘," upozornil s tím, že v užším výkladu může jít o Záporožskou a Chersonskou oblast, v širším však o celý pás jižní a východní Ukrajiny. Právě tento postup označuje za takzvanou salámovou taktiku: nejprve Donbas, poté Záporoží a Cherson, následně Charkov, Mykolajiv a Oděsa. "Putin se nezastaví, pokud mu bude ustupováno," varuje.
Putin has once again mentioned Novorossiya. In an interview ahead of his visit to India, he stressed that, in any case, Russia will 'liberate' Donbas and Novorossiya by military or other means.
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) December 5, 2025
It is telling that Putin is now speaking not only about the Donetsk region. All there… https://t.co/PjIpeBi9mH pic.twitter.com/6mL3Z9l4Id
Mírová jednání bez průlomu
Na začátku prosince se v Kremlu uskutečnilo jedno z klíčových setkání dosavadních mírových pokusů. Putin jednal s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a také s Jaredem Kushnerem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa. Jednání se týkalo mírového plánu, který vznikl po schůzce ukrajinské a americké delegace na Floridě.
Podle Putinova poradce Jurije Ušakova však zatím k žádnému kompromisu nedošlo. Územní otázka zůstává "nejdůležitějším" bodem jednání a zároveň tím nejspornějším. Ruský vyjednavač Kirill Dmitrijev přesto označil schůzku za "produktivní".
Putin mezitím otevřeně připouští, že Moskva odmítla některé body amerického plánu. Zároveň se snaží vystupovat jako pragmatický vyjednavač a tvrdí, že Trump "hledá způsoby, jak dosáhnout konsensu", ale že jde o "obtížný úkol".
Z dosavadních výroků ruského prezidenta je však zřejmé, že v jádru žádnou změnu své strategie nepřipouští. Požadavek ovládnutí Donbasu i "Nového Ruska" zůstává neměnný - bez ohledu na diplomatické kulisy. A právě to dnes představuje největší překážku jakékoli skutečné mírové dohody.
