Začalo to operací velkých mechanizovaných svazů s podporou letectva, končí to útoky kavalerie. Ukrajinci zveřejnili první video, na kterém je vidět, jak se Rusové snaží překonat při útoku zemi nikoho na koních.
„Rusové ztrácí techniku tak rychle, že musí používat koně,“ píše se na telegramovém účtu ukrajinské 92. brigády, která popisuje ruský útok u obce Oleksiivka v Záporožské oblasti. Video zobrazuje dva ruské vojáky na koních, jak přejíždějí přes rovinatou záporožskou krajinu mezi ohořelými vraky vozidel. V okamžiku, kdy je spatří drony, je jejich osud zpečetěn. I přes poměrně špatné počasí je sebevražedné drony vyhledají a oba vojáci jsou zasaženi. Kůň jednoho z nich po zásahu vstává, není ale jasné, zda přežil.
Rusové začali koně, osly a muly používat především k zásobování. S tím, jak nebe nad bojištěm začaly ovládat všudypřítomné drony až do hloubky 20 kilometrů od fronty, je rotace jednotek i doplňování zásob extrémně náročné. Vozidla se okamžitě stala terčem, vojáci tak museli stále častěji nosit zásoby na zádech i deset kilometrů, a to pokud možno zalesněnými pásy a remízky, kde je možné se před drony ukrýt. Pokud s sebou může člověk vzít koně nebo osla, který náklad unese, je to výhra. Ale útok?
Rusové zpočátku útočili tanky a bojovými vozidly pěchoty. Když se ukázalo, že drahé obrněnce nejsou pro drony žádný těžký soupeř, přešli na terénní čtyřkolky a motocykly – představují menší terč a pohybují se rychleji. A nakonec ze stejného důvodu vracejí i ke koním. Koně se lépe pohybují v bahně, lesích a celkově v náročném terénu. Kromě rychlosti mají podle ruských velitelů další výhodu – instinktivně se prý vyhýbají minám.
Jenže to vyžaduje dobré jezdce. A zatímco řídit auto umí skoro každý, kolik lidí dnes v Rusku umí ovládat koně? Rusové se mohou spoléhat na vojáky z jižní Sibiře a především ze střední Asie, kteří jsou v sedle od malička. Těch je ovšem jen omezené množství.
Armáda proto začala vojáky cvičit, jak ukazuje reportáž z výcviku kdesi na okupované Ukrajině. Bojovníci jedou na koních přes otevřená pole, často dva na jednom oři. Vojáci se cvičí tak, že přední jezdec ovládá koně, zatímco druhý se připravuje na zahájení palby. V okamžiku, kdy dorazí k nepřátelským liniím, oba seskakují a bojují už jako pěšáci. Podobně jako v napoleonských válkách dragouni…
Kromě toho, že naučit se jezdit na koni není jen tak, má věc ještě jeden háček – starost o samotné koně. Majestátní zvíře je velmi náročné na pravidelné krmení (senem i obilím), napájení, hřebelcování a kartáčování, čištění kopyt a další péči. Koně tak nejspíš zůstanou jen občasnou kuriozitou, která patovou situaci na frontě nezmění.
Sdílet
