"Každý, kdo chce vidět poslední sovětskou zemi v muzeu SSSR, může v příštích dvou měsících vyrazit do Podněstří. Putinova separatistická enkláva mezi Oděsou a Kišiněvem bankrotuje," píše v analýze z minulého týdne rumunské mutace německé televize Deutsche Welle novinář Vitalie Călugăreanu.
Svoji analýzu opírá o to, že moldavská separatistická republika - podobně jako loni v zimě - nedokázala nastřádat dostatek plynu do zásobníků. Od 2. října je tak země v režimu, kdy se snaží uspořit co nejvíce plynu. Zastavil se kvůli tomu průmysl a v pěti největších městech regionu byla odpojena teplá voda.
Úsporný režim skončil v pondělí, jenže všechna omezení zůstala v platnosti a veřejným institucím vláda nařídila, aby - je-li to možné - zahájily topnou sezonu s využitím palivového dřeva. Topit by se mělo začít 17. října, jenže je otázkou, zda k tomu bude dostatek plynu.
"Hrozí" sjednocení?
Situace v Podněstří tak přitahuje pozornost i v Moldavsku. "Vláda situaci sleduje. Energetické instituce kontrolují procesy související s dodávkami plynu na levý břeh Dněstru," řekl minulý týden na tiskové konferenci vicepremiér a ministr pro reintegraci Roman Roška. "Mění se plátce, kvůli čemuž se zpozdilo financování další dodávky plynu. Podle údajů společnosti MoldovaGaz však budou platby brzy obnoveny a plyn do regionu dorazí," uklidňoval Roška před novináři s tím, že po 15. říjnu bude plyn na místě.
V pondělí ovšem Roška podle serveru NewsMaker.md prohlásil, že není jisté, že požadované objemy zemního plynu opravdu přijdou. Podle něj společnost Moldovagaz, která je zodpovědná za dodávky plynu na levý břeh, varovala úřady, že "zásoby vydrží jen do dneška - 15. října".
Přinese ale plynová krize po více než 30 letech sjednocení, jak předjímá Deutsche Welle? Na to podle expertky na Moldavsko z Institutu mezinárodních studií FSV UK Kateřiny Fuksové není jednoduchá odpověď.
"O tom, že sjednocení je teď nejblíž v historii, se mluví minimálně od loňské energetické krize, během které zůstalo Podněstří přes měsíc během zimy zcela bez plynu. Nakonec se zvládlo plyn doručit prostřednictvím složitého schématu z Maďarska přes Moldavsko, přičemž za to platil kdosi ve Spojených arabských emirátech za ruské peníze," popisuje Fuksová.
Předtím přitom čerpalo Podněstří zdarma ruský plyn, ze kterého vyrábělo elektřinu a prodávalo ji do Moldavska, vydělávalo také na tranzitu z Ukrajiny. Nic z toho už není ale možné, a jak připomíná Deutsche Welle, jediná podněsterská elektrárna, která separatistické zemi dodávala většinu peněz do rozpočtu, ztratila svůj význam.
V lednu byl region na hraně humanitární katastrofy a elektrárna sice přešla na uhlí, ale fungovala pouze pro pokrytí domácích potřeb. Region žil měsíc bez plynu, mnoho domů zůstalo bez tepla a úřady byly nuceny uchýlit se k postupným řízeným výpadkům proudu.
Až v únoru Podněstří získalo plyn díky grantu EU ve výši 30 milionů eur (asi 730 milionů korun), který EU přidělila na zmírnění důsledků energetické krize na obou březích Dněstru. Moldavsko za to nakoupilo plyn pro Podněstří a elektřinu z Rumunska pro sebe.
Ekonomicky je tak nyní Podněstří na Kišiněvu skoro stoprocentně závislé, v červenci byl podle listu dokonce ekonomický vládce a oligarcha Viktor Gušan nucen použít vlastní peníze k tomu, aby je dosypal do "státního" rozpočtu. A od té doby se situace jen zhoršila.
Omezená nabídka záchrany
Fuksová upozorňuje, že plán záchrany z loňska byla pouze omezená nabídka, která navíc neumožnila podněsterské vládě vytvořit zásoby na další sezonu. "Letos se situace opakuje a je jasné, že pokud Podněstří nedostane další pomoc od Ruska, tak tuhle zimu přečká jenom velmi problematicky," vysvětluje Fuksová pro Aktuálně.cz.
"Množící se fantastické zprávy o tom, že Podněstří brzy zmizí z mapy, bych brala s rezervou, ale zcela nevylučovala. V tomhle regionu se všechno mění velmi dynamicky - nevíme, jaká esa (pokud nějaká) má v rukávu Rusko, a jestli jim stojí Podněstří za to, aby ho zachraňovalo," podotýká s tím, že záleží také na tom, jak se k situaci postaví nová vláda v Kišiněvu.
Ta lidem s moldavským pasem na levém břehu Dněstru při zářijových volbách naznačila, že o jejich hlasy příliš nestojí. Mosty přes řeku měly kvůli "nutným opravám" sníženou kapacitu a jeden z nich místní úřady uzavřely kvůli nahlášeným bombovým útokům. Na něm v tu dobu stál i reportér Aktuálně.cz, který ani po více než dvou týdnech od události nedostal odpovědi mluvčí policie či resortu vnitra ohledně detailů uzavření.
Podle Fuksové tak bude důležité, jestli vláda zvládne přesvědčit občany Podněstří, že život ve spojeném Moldavsku je pro všechny výhodnější, a nabídne jim takové podmínky a záruky, aby se lidem už nechtělo mrznout v nevytopených panelových domech a žít v nejistotě, co bude příští zimu.
"Pokud lidé na levém břehu Dněstru uvidí od moldavských představitelů vstřícné kroky nejen vůči ekonomice, ale i jejich jazyku, kultuře a identitě, bude spojení obou břehů jistě jednodušší," uzavírá Fuksová.
