I když Moskva na Ukrajině vojensky selhává a ztrácí statisíce vojáků, skutečná výzva přijde až po utichnutí zbraní. Podle analýzy UNITED24 Media hrozí, že se Rusko změní v trvale útočný stát, na který nebude stačit jen diplomacie v rukavičkách. Evropa musí začít jednat dřív, než se Moskva vzpamatuje z ekonomického šoku a zahájí další kolo agrese.
Ruské tažení na Ukrajině se po letech bojů změnilo v krvavou slepou uličku. Podle zjištění serveru UNITED24 Media ztratilo Rusko jen v roce 2025 neuvěřitelných 480 tisíc vojáků, kteří padli nebo utrpěli zranění. Za tuto obrovskou cenu přitom okupanti získali jen necelé procento nového území. Edward Carr z týdeníku The Economist označil ruskou letní ofenzivu z roku 2025 za naprosté selhání.
„Ukazuje se, že Rusko je spíše biblickým kolosem na hliněných nohách. Kreml sice dál posílá na smrt přes tisíc mužů denně, ale jeho vojenské i politické cíle se hroutí,“ píše UNITED24 Media. Problém ale je, že ani případná porážka Ruska nemusí znamenat klid pro zbytek světa. Experti se shodují, že válka se pro tamní režim stala novým způsobem existence.
„Válka je pro Rusko už běžný pracovní postup, je to jejich filozofie a způsob zachování vládnoucího režimu,“ varuje odborník na mezinárodní bezpečnost z Razumkovova centra Oleksij Melnyk. Podle něj se Rusko nedokáže jen tak vrátit k normálnímu životu. Pokud zbraně utichnou, hrozí zemi obrovský hospodářský otřes.
Ruská ekonomika se totiž plně podřídila potřebám fronty. Jakmile se zastaví, statisíce vojáků se vrátí do společnosti, která pro ně nemá žádné uplatnění. To může vést k vnitřní nestabilitě nebo k tomu, že Kreml bude muset uměle udržovat napětí na jiných frontách, aby odvrátil pozornost od domácích potíží.
Ukrajinští politici upozorňují na to, že Evropa si nemůže dovolit nečinnost. „Evropa musí pochopit, že proti Rusku nemůže bojovat v bílých rukavičkách,“ prohlásil Jevhen Mahda, ředitel Institutu světové politiky. Podle něj nebude existovat žádná klasická mírová smlouva, ale pouze příměří, které obě strany využijí k přípravě na to, co přijde dál.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti kritizoval to, že je Evropa pomalá. Zatímco Spojené státy dokážou zabavovat ruské tankery s ropou, Evropa podle něj stále váhá. Melnyk to okomentoval řečnickou otázkou: „Bude Putin čekat až do roku 2030, než mu Evropa řekne, že je konečně připravená čelit jeho tankům?“.
Zatímco Spojené státy ve své nové obranné strategii začínají Rusko vnímat spíše jako „zvladatelnou hrozbu“ než jako přímé existenční nebezpečí, pro východní křídlo NATO se nic nemění. Hlavní tíha obrany tak zůstává na Ukrajině.
Mahda označuje Ukrajinu za „posledního rytíře Evropy“. I když jde o chudou zemi, brání zbytek kontinentu tím nejcennějším – životy svých občanů. „Ukrajinská armáda je v současnosti jediná, která prakticky ví, jak proti Rusku bojovat,“ zdůrazňuje Melnyk.
Mnoho západních vlád se podle expertů stále bojí úplné porážky Ruska, protože mají strach z následného chaosu a rozpadu země. Melnyk ale upozorňuje, že hrozbou není jen samotný Vladimir Putin. Problémem je ruský bezpečnostní model, který stojí na neustálém rozpínání, agresi a vytváření nárazníkových pásem.
„Dokud Rusko zůstane v nynějších hranicích, bude trvalou hrozbou,“ myslí si Melnyk. Řešením by podle některých ukrajinských hlasů mělo být až úplné odstranění imperiální povahy ruského státu.
I když se tedy zdá, že Rusko na bojišti prohrává, cesta k trvalému míru v Evropě bude ještě dlouhá. Vyžadovat bude nejen silnou ukrajinskou armádu, ale i jednotnou evropskou obranu a důsledné vymáhání trestů za válečné zločiny, aby žádný další útočník nevěřil, že mu agrese projde bez trestu.
Sdílet
Nejnovější videa
