


Probíhající válka dopadá i na ruskou společnost. Tou neprostupuje víra ve vítězství, ale hluboká úzkost, alespoň to tvrdí Andres Vosman, bývalý šéf analýz estonské zahraniční rozvědky (EFIS). Kreml v čele s Vladimirem Putinem se podle něj děsí návratů radikalizovaných vojáků z fronty, zároveň varoval, že Rusko technologicky upadá a stává se pouhým „přívěskem“ čínské ekonomiky.
Slovem roku se v ruských knihkupectvích stala „úzkost“, prohlásil Vosman v rozhovoru pro server vsquare.org. Rusové se podle něj stále častěji ptají, kde je slibované vítězství, a pociťují dopady 15 let trvající ekonomické stagnace. Společnost se tak pomalu vrací do sovětských dob, kdy vládne autocenzura a lhostejnost.
Kreml nyní velmi bedlivě sleduje nálady v nejmenších obcích a městech, diktatura má totiž vždy největší strach ze ztráty kontroly, tvrdí Vosman. Naopak v Moskvě vyvolávají největší obavu statisíce mužů, kteří se vrátí z války.
Mezi největší strašáky patří radikalizace a zklamání (Kreml se obává ozbrojených mužů, kteří budou vyžadovat privilegia, hrdinský status nebo lukrativní místa), PTSD a alkoholismus (ruské zdravotnictví není podle analytika připravené na masový výskyt posttraumatické stresové poruchy a alkoholismu u veteránů) a šíření zbraní (po válce hrozí nekontrolovatelné šíření zbraní mezi civilní obyvatelstvo). „Rusko postrádá kapacitu na řešení takových fundamentálních problémů,“ řekl Vosman s tím, že konec války bude pro Rusko velmi obtížný bez ohledu na výsledek.
Tristní je i ekonomický výhled země. Rusko totiž prakticky přestalo produkovat cokoli kvalitního a jeho perspektivou je nyní role „skladiště surovin pro Čínu“. Svět hovoří o umělé inteligenci a chytrých technologiích, Rusko se ale v klíčových oborech propadá o několik let zpět. „Pokud zbude v ledničce prázdno, lidé by mohli vyjít do ulic. To by byl konec tohoto režimu.“
Vosman ale uklidňuje veřejnost v tom, že útok na Pobaltí není na pořadu dne. Rusko bere článek 5 NATO o kolektivní obraně vážně a v současnosti nemá ani úmysl, ani volné kapacity k útoku na Pobaltí, protože je plně vázáno na Ukrajině, tvrdí. Rozvědky si ale všímají různých sabotážních kampaní, které Rusko na území jednotlivých států provádí. Kreml podle něj zkouší, jak daleko může zajít.
Co se týče současných mírových jednání skrze americké prostředníky, je však Vosman skeptický. Kontrolu nad Ukrajinou a Běloruskem totiž Putin podle něj vnímá jako existenciální otázku svého historického odkazu. „Tato válka není o Donbasu nebo Krymu. Pro Putina je to stále o kontrole nad Kyjevem,“ zdůraznil. Přestože Putin může upravit své časové plány, svého konečného cíle – instalace proruské vlády v Kyjevě – se nevzdal. Dobrou zprávou však je, že tento cíl se Rusku za poslední čtyři roky nijak nepřiblížil.