Nizozemská vojenská rozvědka a její německý protějšek zveřejnily v pátek společné prohlášení, podle kterého má ruská armáda na Ukrajině stále častěji používat chemické látky. Nejčastěji má jít o chloropikrin - toxickou dusivou látku nasazenou už během první světové války - a o CS plyn, známý spíše jako slzný plyn. Cílem těchto útoků je podle zprávy donutit ukrajinské vojáky opustit zákopy a vystavit se palbě. Údajně jsou tyto látky shazovány pomocí dronů.
"Zaznamenali jsme tisíce případů nasazení chemických látek ze strany ruské armády. Nejde o nahodilé útoky, ale o součást širšího vojenského programu," uvedl Peter Reesink, ředitel nizozemské vojenské rozvědky. Dodal, že opakované používání těchto látek vytváří "normalizační efekt", který by mohl otevřít dveře k ještě nebezpečnějším zbraním.
Rusko obvinění odmítá
Podle nizozemského ministra obrany Rubena Brekelmanse jde o "znepokojivý vývoj", který vyžaduje tvrdší sankce vůči Moskvě. Ve vyjádření pro agenturu Reuters také upozornil, že zaznamenané případy představují "vážné porušení" úmluvy o zákazu chemických zbraní. Tu Rusko - stejně jako Ukrajina - podepsalo, a tedy se zavázalo k nepoužívání těchto prostředků.
Ruské ministerstvo zahraničí mezitím v reakci na zprávy obvinilo Ukrajinu z toho, že sama na východě země skladuje chemické látky, včetně chloropikrinu. Mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) zatím žádné oficiální šetření nezahájila, protože k němu potřebuje souhlas členských států. Obě strany se navzájem obviňují, avšak OPCW uvedla, že dosavadní důkazy nejsou dostatečně průkazné.
Podle ukrajinských úřadů si útoky chemickými látkami vyžádaly nejméně tři oběti a více než 2500 osob hlásilo symptomy související s jejich účinky. Pokud by se použití zakázaných chemických zbraní skutečně potvrdilo, mohlo by jít o válečný zločin podle mezinárodního práva.
Nasazení chemických zbraní je zakázáno od roku 1925, kdy Ženevský protokol reagoval na zkušenosti z první světové války. V roce 1992 byla zákaz rozšířen i na vývoj, skladování a distribuci těchto zbraní. Chloropikrin i CS plyn spadají do seznamu látek zakázaných pro vojenské použití.
Použití chemických zbraní v minulosti
V moderní historii byly chemické zbraně použity například během irácko-íránské války v 80. letech, kdy irácký diktátor Saddám Husajn nasadil yperit proti íránským jednotkám i civilistům. V roce 2013 pak režim syrského prezidenta Bašára Asada použil nervový plyn sarin při útoku na předměstí Damašku. Oba případy vyvolaly mezinárodní pobouření, ale k přímému zásahu mezinárodního společenství tehdy nedošlo.
Použití chemických zbraní Ruskem na Ukrajině by mohlo výrazně zkomplikovat diplomatické vztahy. Nizozemský ministr Brekelmans vyzval k tomu, aby Rusko bylo vyloučeno z Výkonné rady OPCW a aby byly zpřísněny mezinárodní sankce. Zároveň apeloval na nutnost pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny, protože "snížení prahu pro použití těchto zbraní je nebezpečné nejen pro Ukrajinu, ale pro celý svět".
