Bukurešť - Rumunsko volilo premiérově svých pětatřicet poslanců pro Evropský parlament. Ti nahradí vládou dosazené představitele.
Podle prvních odhadů získala největší počet hlasů centristická Demokratická strana, která je v současnosti v opozici.
Agentura Reuters uvedla, že získala 29,2 procenta hlasů, k čemuž přispěl také populární prezident Traian Basescu.
Liberálové premiéra Calina Tariceana se umístili až třetí s 13,2 procenty hlasů. Bývalí komunisté - sociální demokracie - skončili druzí s přibližně 22 procenty hlasů.
Své kandidáty jmenovalo třináct politických stran a oficiální výsledky budou známy až ve středu. Voleb se účastnila méně než třetina Rumunů, kteří mají volební právo.
Rumunských osmnáct milionů voličů zajímalo hlavně zvýšení životní úrovně a možnost volného pohybu po zemích unie.
Ve volbách uspěje pravice, ukazoval průzkum
Prezident doufá, že se jeho straně podaří příští rok vrátit do vlády, z které byla nucena odejít po dubnovém rozhodnutí premiéra Tariceana.
"Evropské volby jsou šancí pro Demokratickou stranu," citovala Reuters politického experta Adriana Morarua.
Socialista Adrian Severin byl však před volbami přesvědčen, že jeho strana uspěje.
"Tyto volby budou velmi důležité. Jde o první volby do Evropského parlamentu, ale také o první volby po představení socialistického manifestu," prohlásil muž, jehož stranu v Evropském parlamentu momentálně zastupuje dvanáct poslanců.
V nejpočetnější lidovecké frakci zasedá devět rumunských přestavitelů. Zbytek tvoří nezařazení a Aliance liberálů a demokratů pro Evropu.
Čtěte v souvislostech: Bulharské eurovolby vyhrálo hnutí proti korupci
Pöttering: Rumunsko se integruje do EU
Evropská unie od Rumunska žádá tvrdší politiku vůči korupci, neefektivní justici a organizovanému zločinu.
Předseda parlamentu Hans-Gert Pöttering je však přesvědčen, že "evropské volby budou pro Rumunsko důležitým krokem v cestě k transformaci a integraci do Evropské unie."
Volby se konaly současně s referendem o reformě volebního systému, od kterého si občané slibují změnu ze stávajícího poměrného systému na většinový.
Podle odhadů až devadesát procent voličů hlasovalo pro přechod na francouzský volební systém. Hlasování se však účastnilo pouze třicet procent oprávněných voličů, což činí výsledky neplatnými. Jako povinná je stanovena minimálně poloviční účast.
Místo většinového francouzského systému by tak napříště měli Rumuni volit podle německého modelu stavějícího na politických stranách, nikoli jednotlivých kandidátech.
PODÍVEJTE SE na fotografie a reportáže ke vstupu Rumunska a Bulharska do EU
