Třináctidenní mise raketoplánu Discovery, včetně devítidenního spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS), se obešla bez vážnějších problémů.
"Těšíme se tady na dobrý den a snad při dobrém počasí budeme na zemi za osm deset hodin," hlásil po budíčku v 07:08 SELČ velitel mise Steve Lindsey řídícímu Johnsonovu vesmírnému centru v texaském Houstonu.
"V totéž doufáme my," odpověděl z Houstonu Steve Frick odpovědný za komunikaci s posádkou.
Dva členové posádky, Piers Sellers a Michael Fossum, během tří pobytů ve volném kosmu opravili a zkontrolovali zařízení nutná pro dobudování ISS a pro kontrolu povrchu raketoplánu.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Astronauti z ISS se "prošli" vesmírem
- Bojí se tragédie, i tak letí do vesmíru
- Raketoplány nové generace? Za pět let
Původně sedmičlennou posádku opustil německý kosmonaut Thomas Reiter, který na ISS zůstal a doplnil tak jako třetí člen dosavadní dlouhodobý americko-ruský tým orbitálního komplexu.
Discovery na ISS dopravil kolem tří tun potravin, oblečení a technického vybavení, zpátky na Zemi se vrátil s asi dvěma tunami odpadu.
Bez vnější palivové nádrže a pomocných raket, které odhodil po startu, je nyní dvacetkrát lehčí než na začátku mise - váží "pouze" 102 tuny.
Zlomový okamžik vesmírného programu
Let Discovery byl zlomovým momentem pro pilotované lety do vesmíru. Možnost, že posádka přijde o život, byla před startem raketoplánu odhadnuta na 1:100.
Nešlo však jen o životy astronautů, ale i velký test pro celý americký vesmírný program. V sázce byla prestiž agentury NASA i další budoucnost raketoplánů.
Ředitel NASA Michael Griffin přiznal, že selhání Discovery by zřejmě znamenalo konec letům raketoplánů, a nechalo by tak nedokončenou mezinárodní kosmickou stanici ISS.
Spojené státy by se navíc ocitly bez prostředku, kterým mohou dopravovat lidi do vesmíru.
