Hlasování otevírá dveře k obnovení těchto sankcí, což by se mohlo stát 28. září, uvádí agentura AFP. Írán označil postup Rady bezpečnosti za ukvapený a nezákonný.
Návrh rezoluce, který počítal s prodloužením pozastavení sankcí na Írán, podporovaly Rusko a Čína, ke kterým se přidaly Alžírsko a Pákistán. Devět zemí hlasovalo proti a dvě se zdržely.
Írán a tři evropští signatáři dohody z roku 2015 - Francie, Británie a Německo - se nedokázali dohodnout na podmínkách pro další pozastavení sankcí OSN. Evropské země tak spustily proces jejich obnovení. Pokud Rada bezpečnosti OSN nerozhodne jinak, sankce začnou znovu platit 28. září, uvedl podle agentury AFP francouzský vyslanec Jérôme Bonnafont. Podle něj se evropské země "snažily všemi způsoby nalézt alternativu" k opětovnému vymáhání sankcí.
Írán obnovení sankcí odmítá a popírá také, že by usiloval o sestavení jaderné zbraně. "Dnešní akce je ukvapená, zbytečná a nezákonná," uvedl íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání. Podle něj však dveře pro diplomatická jednání nejsou zcela zavřené a íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí bude jednat s evropskými představiteli příští týden na okraj Valného shromáždění OSN.
Za vážné ohrožení pro svou bezpečnost vnímá možnost, že by Írán získal jadernou zbraň, Izrael. Jeho ministr zahraničí Gideon Saar uvedl, že by to výrazně oslabilo "globální stabilitu a bezpečnost". "Cíl mezinárodního společenství musí zůstat beze změny: zabránit Íránu získat jaderné schopnosti," uvedl Saar po hlasování v OSN.
Sankce uvalené na Írán kvůli jadernému programu OSN pozastavila v souvislosti s dohodou z roku 2015. V ní Írán souhlasil s omezením a větší kontrolou svého jaderného programu výměnou za pozastavení sankcí. V roce 2018 od dohody odstoupily Spojené státy a později ji přestal plnit Írán, který začínal hromadit například rozsáhlé množství silně obohaceného uranu.
Podle agentury AP pozastavené sankce počítají se zákazem dodávek zbraní do Íránu, zákazem výroby jaderných zařízení, omezením balistického programu, zmrazením majetku a cestovními omezeními.
Analytik mezinárodních vztahů Richard Gowan v prohlášení pro agenturu AFP nevyloučil možnost, že se Írán a evropské země dohodnou na poslední chvíli na dalším pozastavení na okraj jednání Valného shromáždění OSN příští týden. Podle evropský diplomatů to ale není moc pravděpodobné.
Íránský jaderný program zřejmě výrazně poničily izraelské a americké údery z června, které cílily na hlavní jaderná zařízení i na vědce aktivní v programu. Íránský ministr zahraničí Arakčí nedávno uvedl, že zásoby uranu obohaceného na 60 procent, který by po další úpravě mohl sloužit k výrobě zbraně, jsou zavalené pod sutinami zasažených jaderných zařízení.
