"Mnozí si myslí, že své vojáky Rusko nutí bojovat, ve skutečnosti se ale Kreml plošné mobilizace obává," řekla pro Kyiv Independent Kateryna Stepanenko, výzkumná pracovnice v Institutu pro studium války (ISW).
Většina ruských vojáků se rozhodla bojovat dobrovolně. Ne kvůli hodnotám, ale kvůli penězům. Ruský prezident Vladimir Putin se proto spoléhá na to, že naláká nové zájemce k dobrovolnému přihlášení do boje díky vyplácení vysokých částek. To se mu zatím poměrně daří - podle odhadů NATO ze srpna letošního roku se hlásí do války až 40 tisíc zájemců měsíčně.
"Je nemožné srovnávat morálku ruské a ukrajinské armády," řekl pro list nezávislý ruský vojenský analytik Pavel Luzin. "Ruská strana je naprosto nemorální a drtivá většina jejích vojáků šla do války dobrovolně - kvůli svým finančním a mentálním zájmům, nikoliv pod nátlakem. Jedna strana je okupační síla, která se snaží podmanit si jinou zemi a její obyvatele. Druhá bojuje za svou svobodu. To jsou zásadně odlišné cíle," dodal.
Dvě ruské armády
Rusko dnes v podstatě operuje se dvěma armádami - brannou a smluvní. Brannou armádu používá jako stálou sílu k obraně země - podle zákona totiž nemůže brance vyslat k bojům do zahraničí. Brannou povinnost provádí Rusko dvakrát ročně, na jaře a na podzim, a vyžaduje, aby muži sloužili jeden rok. Už brzy ale zřejmě bude branná povinnost celoroční.
Více se ale Kreml spoléhá na smluvní armádu. Ta se skládá z placených dobrovolníků a vojáků, kteří podepisují krátkodobé smlouvy s ministerstvem obrany. Rekruti dostávají lákavé nabídky na vstupní bonusy i měsíční platy, které jsou několikanásobně vyšší než celostátní průměr. Pro mnoho lidí z chudších regionů tak vstup do armády znamená vyřešení finančních potíží.
"Motivují je nejen finance, ale také četné sociální výhody. Patří mezi ně bezplatné vzdělání, dotace na bydlení, slevy na auta i další privilegia, která činí službu ještě atraktivnější," přiblížila Stepanenko. "Peníze zůstávají hlavním pilířem, na kterém Kreml udržuje své síly."
Nábor se provádí i mezi vězni nebo těmi, kteří čelí čelí osobním nebo právním problémům. Jsou to například lidé s nesplacenými půjčkami nebo drobnými trestními záznamy. "Podepsání smlouvy pro ně může znamenat vyhnutí se dluhům nebo trestu," popisuje analytička.
I přesto se ale mezi vojáky najdou tací, kteří se do války dostali proti své vůli. Jde o migranty ze střední Asie a dalších zemí. Mnozí jdou do bojů pod hrozbou deportace nebo ztráty ruského občanství. Rusko také rekrutovalo skupiny cizinců ze zemí jako Kuba, Sýrie a Nepál, a to prostřednictvím místních zprostředkovatelů nebo zavádějících pracovních nabídek, které se změnily v nábor.
Putinova společenská smlouva
Rusku se tak už téměř čtyři roky po rozsáhlé invazi na Ukrajinu nadále daří udržet velkou armádu, aniž by vyhlásilo všeobecnou mobilizaci nebo čelilo masovým protestům. "Putin má dvě hlavní priority - podmanit si Ukrajinu a zůstat u moci. Když na podzim roku 2022 oznámil částečnou mobilizaci, jeho popularita nejvíce klesla," přiblížil Max Bergmann z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). "Další mobilizaci by riskoval vyvolání odporu nejen proti válce, ale i proti vládě samotné," doplnil.
Aby se Kreml případným nepokojům vyhnul, propaguje myšlenku, že účast ve válce je dobrovolná. Ty, kteří bojují, prezentuje jako smluvní vojáky s vysokým platem a dalšími výhodami. "Existuje jakási společenská smlouva mezi Putinem a ruskou veřejností. Putin nebude mobilizovat širší ruskou společnost a bude platit těm, kteří slouží, dokud se lidé nepostaví proti válce. Zatím to fungovalo - v Rusku k žádným rozsáhlým protestům nedošlo," uzavřela Stepanenko.
"Mlýnek na maso" se zasekl. Kreml sází na poslední možnost, jak se vyhnout mobilizaci (celý článek s videem zde)
