Přesně před 25 lety vyhrál Vladimir Putin své první volby. Někdejší příslušník tajné služby KGB a vystudovaný právník z Petrohradu o sobě mluví jako o „dítěti ulice“. Za svého nástupce si jej na konci 90. let vybral Boris Jelcin. Původně mu ústava dovolovala stát v čele země jen osm let, Putin ji změnil. A tak i po čtvrtstoletí stále vítá zahraniční státníky, byť se jejich počet výrazně omezil.
Trump věří Putinovi více než závěrům tajných služeb
Jedním z nejrozporuplnějších politických vztahů posledních let bylo a je působení Donalda Trumpa (první mandát 2016-2020, druhý od ledna 2025) po boku Vladimira Putina. Staronový americký prezident se netají obdivem ke svému ruskému protějšku, často jej označuje za silného a efektivního lídra. Jeho výjimečně smířlivý tón vůči Moskvě už dříve působil nezvykle, zejména ve srovnání s předchozími americkými prezidenty, a v domácí politice i mezi spojenci Západu vyvolával značné rozpaky.
Silně rezonovalo zejména jejich setkání v Helsinkách v roce 2018, kdy Trump na společné tiskové konferenci zpochybnil závěry vlastních tajných služeb ohledně ruského vměšování do prezidentských voleb v roce 2016. Místo toho dal veřejně za pravdu Putinovi - tento krok vyvolal ostrou kritiku napříč americkým politickým spektrem. Navzdory Trumpovým přívětivým gestům a rétorice však reálné vztahy mezi USA a Ruskem zůstaly v mnoha ohledech napjaté: pokračovaly a pokračují sankce, diplomatické spory i vzájemná nedůvěra.