Spolu s šesti představiteli svrženého režimu je obžalován z genocidy Kurdů, z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Podobně jako v prvním a dosud neuzavřeném procesu mu hrozí trest smrti.
Saddám na úvod procesu odmítl sdělit, zda přiznává vinu či nikoli. Soudce za něj proto ohlásil, že se považuje za nevinného.
Soud ve druhý den vyslechl muže, jenž tuto operaci přežil. Svědek vylíčil bombardování své vesnice Balisan chemickými zbraněmi.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Saddám čelí obvinění za genocidu Kurdů
- Saddámův proces: chaos a konflikty
- Proces se Saddámem: otázky a odpovědi
Chronologie procesu
- 19. října 2005 - začátek prvního procesu
- 8. listopadu 2005 - zastřelen jeden ze Saddámových obhájců, další zraněn
- 7. prosince 2005 - Saddám opouští soudní líčení, to pokračuje v jeho nepřítomnosti
- 21. prosince 2005 - Saddám uvedl, že byl mučen Američany
- 10. ledna 2006 - rezignoval předseda tribunál Amín
- 23. ledna 2006 - jmenován nový šéf tribunálu Rahmán
- 13. února 2006 - Saddám se opět objevuje před soudem
- 1. března 2006 - Saddám přiznává, že nařídil procesy, v nichž byli šíité popraveni, jednal prý ale podle platných zákonů
- 4. dubna 2006 - ohlášen nový proces kvůli masakru Kurdů
- 21.srpna 2006 - začíná druhý proces s iráckým exprezidentem
"Viděl jsem asi 12 stíhaček ... z bomb stoupal nazelenalý dým. O několik minut později se začal šířit zápach připomínající shnilé jablko nebo česnek. Lidé zvraceli ... byli jsme oslepeni a křičeli jsme. Nebyl tam nikdo, kdo by nás zachránil. Jen bůh," vypověděl Alí Mustafá Hama. Uvedl rovněž, že viděl během bombardování zahynout novorozeně.
Dva z obžalovaných před soudem tvrdili, že operace Anfál byla namířena výhradně proti íránským jednotkám a jejich údajným spojencům, kurdským povstalcům, v době, kdy proti sobě Irák a Írán vedly krvavou válku.
"Cílem bylo bojovat proti organizované, ozbrojené armádě ... terčem nebyli civilisté," řekl Sultán Hášim Taj, který byl velitelem komanda Anfál a velitelem 1. sboru irácké armády.
Kurdové podezíráni z vazeb na Írán
Saddám Husajn a další čelí obvinění, že se podílel na operaci Anfál (Kořist), která byla v osmdesátých letech namířena proti kurdskému obyvatelstvu severního Iráku.
Podle některých zdrojů přišlo v období od února do srpna 1988 o život na 180 000 lidí a zničeno bylo kolem dvou tisíc kurdských vesnic.
Husajn podezříval Kurdy z vazeb na Írán a chtěl je odstranit z blízkosti irácko-íránské hranice.
Mezi obžalovanými nechybí ani Husajnův bratranec Alí Hassan zvaný "Chemický Alí", který sehrál jednu z hlavních rolí v útoku na kurdskou vesnici Halabdža v roce 1988. Na místě zemřelo kolem pěti tisíc lidí.
První proces spěje do finiše
V prvním procesu, při kterém byl Saddám Husajn v rámci osmičlenné skupiny obžalován z podílu na vyvraždění 150 občanů města Dudžail, se čeká rozsudek v říjnu, tedy po roce jednání.
Americké zdroje blízké iráckým soudním kruhům, které anonymně citovala agentura AP, vyjádřily přesvědčení, že druhý proces bude mít rychlejší tempo.
Američané zároveň ujišťují, že soud se Saddámem Husajnem je spravedlivý. Odmítají přitom výhrady některých organizací na ochranu lidských práv, podle kterých si irácké soudnictví nepočíná v souladu s principy mezinárodního práva a do soudního řízení s exprezidentem zasahují politici.
