Existuje naděje na brzké ukončení války?
Myslím, že konec je možný, ale bude to nějakou dobu trvat. Aktuálně máme nesoulad mezi očekáváním Trumpa a Putina. Putin hraje delší hru, Trump chce okamžité výsledky.
Obě strany mají různé požadavky. Některé jsou jednoznačně nepřijatelné pro Ukrajinu, ale možná přijatelné pro Spojené státy. Rusové se stále snaží prosadit své požadavky, nejsou ochotni přistoupit na to, s čím souhlasili Ukrajinci a už i Spojené státy, a to je zastavit boje podél současné frontové linie a použít ji jako základ pro faktickou hranici mezi Ruskem a Ukrajinou.
Objevují se požadavky jako nečlenství Ukrajiny v NATO, které zní neřešitelně, ale určitě Spojené státy a mnoho dalších západních zemí v současné době nevidí členství Ukrajiny v NATO jako reálnou možnost.
Jak potom zajistit bezpečnost Ukrajiny? Protože pro Ukrajinu jsou bezpečnostní záruky důležité.
Aby Ukrajina měla zajištěnou bezpečnost, musí být schopna se vyzbrojit a mít dobře vybavenou armádu. A to je něco, proti čemu jsou Rusové, kteří prosazují takzvanou demilitarizaci. Ukrajinci ale nejsou hloupí, nepřistoupí na takový požadavek, který by byl proti jejich zájmu.
Existují bilaterální bezpečnostní smlouvy mezi Ukrajinou a dalšími státy. Díky tomu by měla mít schopnost bránit se a možnost obstarat si zbraně ze Západu v případě opakované agrese ze strany Ruska, a to je mnohem důležitější než příslib zásahu NATO v nějakém budoucím konfliktu s Ruskem.
Kdo ale dokáže garantovat bezpečnost Ukrajiny, když ne NATO?
Sama Ukrajina si už tři a půl roku garantuje svou vlastní bezpečnost. Bojuje v první linii, využívá zbraně, které jsou vyrobené na Ukrajině, některé zase pořízené ze Západu.
Ukázala, že je Rusům více než rovnocenným soupeřem. Silná Ukrajina nepotřebuje být členem aliance, ale musí být schopná se bránit. To je ale zároveň neslučitelné s ruským požadavkem na demilitarizaci.
Dokážete si v tomto představit nějaký kompromis?
Demilitarizace neznamená, že se Ukrajina vzdá celé armády, obnáší zachování malého počtu ukrajinské armády a také omezení rozsahu a typu zbraní, které Ukrajina smí mít.
To by Ukrajinu v podstatě odzbrojilo. Místo skutečné armády by měla policejní síly. Je možné dosáhnout kompromisu? V Istanbulu v roce 2022 se jim to nepodařilo, teď je to mnohem těžší.
Proč je to těžší teď?
Protože dnes má Ukrajina mnohem silnější armádu, než měla v roce 2022. Je vybavena moderními systémy, raketami středního doletu, drony. V tehdejších istanbulských diskusích se drony vůbec neřešily, přitom dnes jsou zodpovědné za drtivou většinu ztrát způsobených na bojišti.
Pak jsou tu další otázky: Rusové třeba chtějí Ukrajinu donutit učinit ruštinu státním jazykem. To by bylo pro Ukrajinu nepřijatelné ponížení. Každý, kdo by na to přistoupil, by mohl riskovat, že bude v podstatě rychle vyhozen od moci.
Dovedete si představit, že by od tohoto Rusko ustoupilo? Když vidím rétoriku třeba Sergeje Lavrova, nedokážu si představit, že by třeba z těchto požadavků odstoupili.
Je otázka, kolik z těch požadavků jsou základní a kolik doplňkové. Rusové uvažují tak, že když nikdo nehodlá splnit jejich požadavky, tak se snaží dobýt další území, anektovat a vytvořit další nátlakové body na Ukrajině.
V zásadě doufají, že dojde k politické změně a že Zelenského svrhnou a že převáží proruské síly. Jenže si to jenom namlouvají, nemyslím si, že v tuto chvíli jsou na Ukrajině nějaké proruské síly.
Chtějí potrestat Ukrajinu kvůli Zelenskému, protože to je člověk, který se vzepřel Putinovi, a caru se nevzepřeš. Má to být lekce pro ostatní.
Plánované setkání Putina s Trumpem v Budapešti nakonec neproběhlo, znamená to, že se zrušilo?
To ještě uvidíme. Bude skutečně zajímavé sledovat, jestli Putin v určitém okamžiku dojde k poznání, že prostě nemůže vyhrát válku na bojišti. A proto je jeho kalkul špatný. A proto by pro něj teď nejlepší politikou bylo usilovat o normalizaci se Spojenými státy tím, že sníží ztráty na Ukrajině a řekne, dobře, anektovali jsme část tohoto území.
V podstatě se tady zastavme a uzavřeme příměří v korejském stylu, aniž bychom si kladli nějaké politické podmínky a snažili se Ukrajinu obsadit, udělat z Ukrajiny nějaký neutrální stát nebo obnovit práva ruské pravoslavné církve.
Rusové v podstatě doufají, že zlomí morálku na Ukrajině bombardováním a vyřazením energetické infrastruktury. To se jim nepodaří. Utrpěli obrovské ztráty na frontových liniích a ano, postupují vpřed, ale směšně pomalým tempem. To také ale neznamená, že se Ukrajina najednou nezhroutí tak, jak to bylo v první světové válce. Tehdy byla zákopová válka a žádný pohyb, dokud jedna strana neustoupila, v což asi Putin doufá.
Ale pokud se mu to nepodaří během několika měsíců, tak se možná bude muset smířit s realitou, že svých původních cílů nebude schopen dosáhnout.
Eskalací k deeskalaci
Evropané přijali 19. balíček sankcí, Trump zase zavedl sankce proti ropným společnostem. Co může Západ udělat pro to, aby se Putin rozhodl válku zastavit?
Rusko už je velmi sankcionovaná země. Pod sankcemi můžete žít roky jako Írán a nezměnit své zahraničněpolitické chování. Jenom řeknete lidem, aby si utáhli opasky.
A když ne sankce, tak co může zastavit Putina? Je to tlak ze strany Trumpa, Číny, Indie? Je to příliš mnoho ztrát?
Nejúčinnější je způsobit co nejvíc ztrát na bojišti a vyslat zprávu Kremlu, že tu válku nemůže vyhrát. Ukrajina potřebuje více zbraní, jako například rakety Taurus, aby zlikvidovala ruské továrny na drony dál ve vnitrozemí.
Někteří západní politici si myslí, že tohle všechno vede k eskalaci. Jenže podle mě bychom měli eskalovat k deeskalaci. Třeba zabránit v plavbě lodím stínové flotily. Když toto navrhnu evropským diplomatům, odpověď, kterou dostanu od severských a pobaltských zemí, je: "No, ale co Úmluva OSN o mořském právu, nebude to pirátství?"
A já jim odpovídám, že žijeme v jiném světě. Je to stejně jako záležitost se zmrazenými ruskými aktivy, která dosud nebyla vyřešena ze stejného důvodu, tedy ze strachu z Ruska. Pokud chcete zastavit Rusko, musíte být agresivnější a konfrontačnější, protože to poskytne pozici pro vyjednávání. To spousta lidí nechápe.
