Tsahkna jako estonský ministr zahraničí na začátku tohoto týdne prorazil takzvanou politickou mlhu ve Washingtonu, píše web Kyiv Post. Americké hlavní město zasáhl zprávou šitou na míru: ruská hrozba je reálná a čas k významnému nahromadění vojenské síly na východním křídle NATO se blíží.
Svoje tvrzení opřel o konkrétní časový rámec. Ruská armáda, ačkoliv na Ukrajině krvácí, se vrátí k baltským hranicím s ještě větším počtem vojáků a vojenské techniky, než měla před plnohodnotnou invazí. A to do dvou až tří let nebo i dříve, prohlásil ve varování, které doručil jak Helsinské komisi, tak Atlantické radě.
Tříleté okno
Tsahknovo hodnocení tak zpochybňuje časté tvrzení, že armáda pod vedením ruského prezidenta Vladimira Putina je na kolenou. Zpravodajské informace estonského politika totiž poukazují na masivní reformu ozbrojených sil, která se již promítá do větší koncentrace ruského personálu a techniky podél baltských a finských hranic.
Aby během svého projevu co nejvíce zdůraznil, co leží v sázce pro národ s pouhými 1,3 milionu obyvatel, použil Tsahkna pro Američany srozumitelnější analogii. "V roce 2016 se asi 125 tisíc ruských vojáků nacházelo pouhých 40 kilometrů od estonských hranic. Pro představu: to je, jako by se asi 35 milionů nepřátelských vojáků nacházelo 40 kilometrů od hranic Kanady či Mexika," varoval.
Geopolitický prostor pro manévrování Západu se tak zmenšuje. Putinovy maximalistické cíle, tedy dobýt Ukrajinu, ovládnout její blízké zahraničí, rozdělit Západ a vytlačit USA z Evropy, se nezměnily, a válka se tak netýká pouze Kyjeva, ale je to útok na celou transatlantickou bezpečnostní architekturu.
Eskalující ruská stínová válka
Kromě časového horizontu události promluvil ministr i o novém standardu odstrašování nepřítele. V reakci na zářijový dvanáctiminutový vpád tří plně vyzbrojených ruských stíhaček MiG-31 do vzdušného prostoru země (a tedy i prostoru NATO) ze září letošního roku ocenil komentáře amerického prezidenta Donalda Trumpa k tomu, jak s takovým narušením zacházet.
"Trumpův pevný postoj je jazykem, kterému Putin rozumí," poznamenal s tím, že stíhačky se přiblížily na pouhých 16 kilometrů od hlavního města Tallinnu. "Příště je sestřelíme."
Narušení vzdušného prostoru je ale podle něj jen jedním dílkem v tom, co popsal jako eskalující stínovou válku Ruska proti Západu - tedy kampaň zaměřenou na sociální a politické rozdělení pro Kreml nepřátelských států. Ta podle něj zahrnuje sofistikované útoky elektronického boje. Připomněl třeba rušení GPS signálu, které donutilo společnosti Finnair pozastavit let, nebo sabotážní operací provedenou ruskou rozvědkou, která se zaměřila na soukromý a veřejný majetek v Estonsku.
Eskalace se nevyhnula ani Baltskému moři, kde ruské námořní a vzdušné síly poskytují doprovod nelegální "stínové flotile" ropných tankerů obcházejících sankce.
Závazek Estonska
Kromě žádosti USA o pomoc Tsahkna ukázal, že Estonsko plní své sliby. Základní výdaje Tallinnu na obranu v příštím roce vzrostou na 5,4 % HDP, což označil za působivou demonstraci národního odhodlání.
Investici ale označil za vzájemnou. "V roce 2025 vložíme za každý dolar bezpečnostní pomoci od USA 21 dolarů do našeho obranného rozpočtu a většina z nich se pak vrátí zpět do americké ekonomiky," řekl a připomněl, že Estonsko navíc nadále posílá Ukrajině vojenskou pomoc ve výši nejméně 0,25 % HDP. "Silnější Evropa je silnější NATO a silnější Amerika."
Tsahknova výzva byla tedy zároveň i prosbou směrem k Washingtonu, aby se zbavil opatrnosti a přestal se bát porážky agresora. Estonsko podle něj Ukrajině nedovolí se vzdát. Čas běží a okno pro přípravu na větší boj se rychle krátí, uzavírá jeho slova web.
