


Velryby černé, které patří k nejvzácnějším kytovcům na světě, mají tuto sezonu více mláďat. Vědci ale varují, že tomuto druhu stále hrozí vyhynutí, informovala v úterý agentura AP.

Populace velryb černých (Eubalaena glacialis) nyní čítá odhadem 384 jedinců a po několikaletém poklesu pomalu roste. Vědci uvedli, že v porovnání s rokem 2020 se počet velryb černých zvýšil o více než sedm procent.
Velryby černé každou zimu rodí mláďata u jihovýchodního pobřeží Spojených států, než se vydají na sever za potravou. Vědci letos v zimě zaznamenali 15 mláďat, uvedl v pondělí americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).
Tento počet je vyšší než během dvou ze tří posledních zimních sezon, ale velryby černé by potřebovaly mít „asi 50 nebo víc mláďat ročně po mnoho let“, aby se zastavil pokles a jejich populace měla šanci se zotavit, uvedla NOAA v prohlášení. Kromě přirozených příčin velryby často hynou po srážkách s velkými loděmi nebo poté, co se zapletou do rybářských sítí.
Během loňské zimy se velrybám černým narodilo jen 11 mláďat. Od roku 2010 zaznamenali vědci pouze dvakrát, že měly velryby černé více než 20 mláďat za sezonu a v katastrofálním roce 2018 nepřivedly na svět ani jedno mládě. Letošní počet se může ještě o něco zvýšit, ale rozhodně ne na 50 mláďat, protože v populaci těchto kytovců není dostatek samic v reprodukčním věku.
V době komerčního lovu velryb byly velryby černé loveny až na pokraj vyhynutí a už desítky let je chrání americké federální zákony. Tito kytovci dorůstají délky kolem 14,5 metru a jejich hmotnost se většinou pohybuje mezi 40-45 tunami; obzvláště velcí jedinci mohou vážit až 70 tun. Mláďata jsou při narození dlouhá asi čtyři až 4,5 metru.



Bílý dům od Venezuely chce, aby omezila své vztahy s Čínou, Ruskem, Íránem a Kubou, a to včetně ekonomických vazeb. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa podle zdrojů stanice ABC News sdělila prozatímní venezuelské prezidentce Delcy Rodríguezové, že její země musí splnit americké požadavky, než jí bude povoleno těžit další ropu.



Před 41 lety, 7. ledna 1985, zasáhla Československo a celou oblast střední Evropy šestidenní vlna silných mrazů. Teploty se několik dní držely kolem minus 30 stupňů Celsia. Stožáry vysokého napětí padaly pod tíhou ledové krusty a hrozil úplný blackout. Na arktický lednový týden vzpomínal pro Aktuálně.cz Milan Chudina, který tehdy pomáhal s opravou elektrické sítě.



Ukrajinští a američtí zástupci mají ve Francii na programu další jednání. Očekává se, že se budou zabývat nejobtížnějšími otázkami - územími a Záporožskou jadernou elektrárnou. Na síti X to ve středu uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Mír musí být důstojný. A to závisí na partnerech - na tom, zda zajistí skutečnou připravenost Ruska ukončit válku," dodal Zelenskyj.



„Muniční iniciativu rušit nebudeme. Projekt bude pokračovat a Česká republika bude v roli koordinátora,“ oznámil premiér Babiš po jednání Koalice ochotných v Paříži. „Naše vláda odmítla jménem ČR účast českých vojáků na Ukrajině a muniční iniciativa bude bez českých peněz,“ hlásí vítězoslavně Tomio Okamura.



Prezident Petr Pavel odmítá jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Po středečním novoročním obědě s hlavou státu na Pražském hradě to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Turkovu nominaci na člena vlády po dohodě s Motoristy přesto prezidentovi předal. Kompetenční žalobu na prezidenta kvůli nejmenování Turka ministrem Babiš nezvažuje.