Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová nyní bude muset navrhnout kandidáta na post předsedy vlády pro druhé hlasování v parlamentu. Podle agentury AFP není zřejmé, zda to opět bude padesátiletý Kurti, či zda druhý pokus připadne na kandidáta opozice. Pokud ani při druhém pokusu parlament vládu neschválí, mohly by se v Kosovu konat předčasné volby.
Kurti, který zůstává prozatímním předsedou vlády, před hlasováním řekl parlamentu, že každý den bez nové vlády je "dnem ztráty pro rozvoj, pro občany, pro stát".
V únorových parlamentních volbách se Kurtiho strana Sebeurčení stala opět nejsilnější stranou se 48 mandáty ze 120. Jedná se o pokles oproti předchozím volbám, kdy strana získala 58 míst. Jelikož strana nezískala nadpoloviční většinu, byla nucena hledat koaliční partnery, což vedlo ke sporům a zpoždění klíčových hlasování v rozděleném parlamentu.
Opoziční strany s Kurtim odmítly vládnout. Oponenti mu vytýkají, že jeho politika Kosovo vzdálila od jeho tradičních spojenců, kterými jsou Evropská unie a Spojené státy. Kritizují rovněž jeho kroky na etnicky rozděleném severu Kosova, kde žije srbská menšina. Podle politických analytiků si Kurti v únorových volbách podporu lidí získal právě kroky vedoucími k posílení kontroly vlády nad srbskou menšinou obývající sever země.
Kurti, kterého agentura Reuters charakterizuje jako levicového albánského nacionalistu, se dostal k moci v roce 2021, kdy koalice vedená stranou Sebeurčení získala více než 50 procent hlasů.
