Berlín - Když se před šedesáti lety více než dva miliony obyvatel západního sektoru Berlína probudily do nového rána, zjistily, že žijí na izolovaném ostrově v rudém moři.
V noci z 23. na 24. června 1948 totiž vojenská správa sovětské okupační zóny nechala zatarasit všechny silniční, železniční a vodní cesty vedoucí do sektoru spojenců. Západní Berlín se tak ocitl v dokonalé izolaci.
Rázná akce byla odvetou za měnovou reformu, kterou západní spojenci uskutečnili jen několik dní předtím. I když Sověti narychlo připravili vlastní reformu, byl východní Berlín zaplaven znehodnocenou říšskou markou, měnou, kterou už nikdo nechtěl.
Spojenci nakonec rozhodli, že žádné ústupky Moskvě se konat nebudou - a také vymysleli, jak západnímu Berlínu účinně pomoci.
Po dlouhých jedenáct měsíců spojení se světem v rámci operace Vittles (Proviant) obstarával letecký most. Vzduchem se do obklíčeného města transportovalo vše: uhlí, benzín, potraviny, stroje, ale třeba také novinový papír.
Každou minutu jedno letadlo
Ústřední roli sehrálo letiště Tempelhof, kam denně dosedaly stovky „rozinkových bombardérů", jak se americkým strojům přezdívalo. Absolutním denním rekordem bylo 1398 vzletů a přistání: na ranvej tedy dosedlo každou minutu jedno letadlo.
Mimořádné nasazení bylo možné i díky zrychlenému režimu: koridory nad Berlínem byly jednosměrné a na vyložení letadla musela stačit půlhodina.
Západní Berlín pomocí leteckého mostu nakonec izolaci ustál a Rusové museli na politickém poli v květnu 1949 kapitulovat. Skončila tak jedna z nejvážnějších krizí studené války.
Tempelhof končí
Letiště Tempelhof, symbol leteckého spojení se světem, ale 60 let po dramatických událostech končí.
Berlíňanům se nepodařilo rozhodnutí radnice o jeho přestavbě zvrátit ani v referendu, a tak se ranvej promění na bruslařskou dráhu a na letištní ploše vyrostou nové byty a kanceláře.
Čtěte více: Hitlerovo letiště končí. Nespasilo ho ani referendum
