"Plánuje se obnovení polsko-českých konzultací na expertní úrovni. Cílem bude představit stanoviska stran k řešení českého územního dluhu a především získat od české strany podrobné informace o důvodech odstoupení od dohod z roku 2015," zjistil Fakt na polském ministerstvu zahraničí.
Podle serveru ministerstvo nechtělo záležitost řešit před českými parlamentními volbami, protože se obávalo, že by se věc stala tématem volební kampaně. Otázka územního dluhu vyvolává v České republice stejně jako v Polsku silné emoce, upozorňuje Fakt.
Polské požadavky vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918. Mezistátní smlouva byla podepsána v roce 1958, kdy se s konečnou platností vytyčila státní hranice. Ta se zkrátila o 80 kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně a naopak. Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko tvrdí, že přišlo o 368 hektarů, a po roce 1989 byl spor obnoven.
V roce 1992 byla ustavena polsko-česká komise, která se případem zabývala, a v roce 2005 nabídla česká vláda Polsku finanční kompenzaci, kterou Varšava odmítla. V roce 2015 česká vláda schválila soupis pozemků vhodných k předání, Česko od něj ale později upustilo.
Mariana Wernerová z odboru komunikace českého ministerstva zahraničí podle serveru Fakt uvedla, že rozhovory s Polskem o územním sporu trvají již řadu let. Dodala nicméně, že ministerstvo prozatím nezveřejňuje žádné podrobnosti.
