Ruská populace má podle Shiraeva tendenci se od nepříjemných událostí psychologicky odpojit, podobně jako Američané navzdory ztrátám ignorovali válku v Iráku. "Pro mnoho Rusů je konflikt spíše koloniální válkou, analogií historických imperialistických kampaní. Většina lidí má pocit, že se jich válka osobně nedotýká," uvedl. Podle něj by se jejich pohled změnil, pokud by konflikt přímo zasáhl jejich domovy.
Válka na Ukrajině podle Shiraeva ruskou společnost ještě více rozštěpila. Mnozí lidé podle něj válku podporují nikoli ze strachu, ale z psychologické potřeby. "Je to forma sebepotvrzení. Potřebují se ujistit, že jejich postoj je správný," řekl.
Nicméně sám faktor strachu je v ruské společnosti zakořeněný natolik, že přirozeně přechází do sebecenzury, řekl odborník. Lidé si podle něj přesně uvědomují, co mohou říkat a co ne, a tato schopnost sebeomezení se stala součástí ruské psychologické kultury. Taková sebekontrola určuje poté mnohdy chování jednotlivců i reakce na politická rozhodnutí a veřejné události, řekl.
Podle Shiraeva hraje klíčovou roli i specifický typ nacionalismu. "Existují dva druhy vlastenectví, ten pozitivní, a pak negativní. Pozitivní znamená, že jste hrdí na svou zemi, třeba jako Čech nebo Rus. To je v pořádku. Ale negativní vlastenectví znamená, že ponižujete ostatní. Tedy říkáte, že 'jsme lepší než vy, zničíme vás'," řekl.
Právě tato agresivní forma nacionalismu je podle Shiraeva v Rusku rozšířená. "Je to psychologická kompenzace. Lidé se cítí méněcenní kvůli chudobě, nedostatku vzdělání nebo jazykových znalostí. A kompenzují to tím, že se povyšují nad ostatní," uvedl. Tato frustrace se často mění v agresivní nacionalismus.
Ruská federace čelí podle Shiraeva typickým problémům vyčerpaného impéria. Historická impéria podle něj přitahovala mozky a talenty, Rusko je naopak ztrácí. "Každé impérium nakonec vyčerpá své zdroje - snaha o expanzi a následný nedostatek lidských a materiálních zdrojů vede ke kolapsu. Rusko čelí stejným problémům, s tím rozdílem, že populace klesá a nejlepší lidé odcházejí," řekl Shiraev.
Strategie ruského prezidenta Vladimira Putina podle Shiraeva vychází z přesvědčení o výjimečnosti Ruska. "Myslel si, že bude v centru nových eurasijských idejí a velikosti, ale realita je jiná," řekl.
Putin podle něj zrcadlí psychologii mnoha autoritářských vůdců. Ruského prezidenta popsal Shiraev jako vůdce, který se těžko přizpůsobuje změnám a je úzce smýšlející. Roli hraje i jeho věk, se kterým se podle Shiraeva pojí tvrdohlavost.
"Starší lídři jsou často neústupní, pevně lpí na svých názorech a přenášejí své osobní nedostatky do státní politiky, a to se u Putina projevuje zvlášť silně," řekl Shiraev.
Eric Shiraev je politický psycholog, odborník na mezinárodní vztahy, ruskou a eurasijskou politiku. Působil na různých pozicích na několika univerzitách, mimo jiné v Rusku a ve Spojených státech. Je autorem či spoluautorem několika knih a mnoha odborných článků.
