"PKK naplnila své historické poslání," uvedla strana v prohlášení. Dodala, že její boj přispěl k tomu, aby otázku postavení Kurdů v Turecku a dalších státech bylo možné řešit za použití demokratických prostředků. PKK věří, že kurdské politické strany splní své povinnosti při rozvoji kurdské demokracie a zajištění vzniku kurdského demokratického národa, uvedla dále ve zveřejněném prohlášení.
Mluvčí strany AKP prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana Ömer Çelik uvedl, že turecké státní orgány budou důsledně sledovat, zda PKK plní to, co oznámila. Rozpuštění strany označil za zásadní krok k tomu, aby se Turecko zbavilo terorismu.
Mluvčí tureckého prezidenta Erdogana Fahrettin Altun uvedl, že ukončení teroristických činů v Turecku není "procesem, který skončí velmi rychle, ze dne na den". Podle něj vláda udělá nezbytné kroky pro to, aby byl takový proces bezproblémový. "Všechny kroky budou podniknuty citlivým a transparentním způsobem," dodal mluvčí. Turecká vláda již dříve dala najevo, že složení zbraní očekává i od syrských kurdských milicí YPG, které považuje za odnož PKK. YPG ale popírá, že by byla součástí PKK, a tvrdí, že pro ní kroky PKK nejsou závazné.
PKK vedla od roku 1984 ozbrojený boj proti tureckému režimu za práva Kurdů, kteří tvoří asi pětinu z 85 milionů obyvatel Turecka a v zemi jsou dlouhodobě diskriminováni. Původně uskupení bojovalo za nezávislý Kurdistán, posléze se ale jeho cíl změnil na autonomii. Konflikt si vyžádal na 45 tisíc obětí. Turecko i západní země PKK označují za teroristickou organizaci.
Mluvčí tureckého prezidenta Erdogana Fahrettin Altun uvedl, že ukončení teroristických činů v Turecku není "procesem, který skončí velmi rychle, ze dne na den". Podle něj vláda udělá nezbytné kroky pro to, aby byl takový proces bezproblémový. "Všechny kroky budou podniknuty citlivým a transparentním způsobem," dodal mluvčí. Turecká vláda již dříve dala najevo, že složení zbraní očekává i od syrských kurdských milicí YPG, které považuje za odnož PKK. YPG ale popírá, že by byla součástí PKK, a tvrdí, že pro ní kroky PKK nejsou závazné.
Rozhodnutí PKK přivítal prezident poloautonomního iráckého Kurdistánu Ničirvan Barzání. Strana tím podle něj "prokázala svou vyspělost a otevřela cestu dialogu ve prospěch soužití a stability v Turecku a regionu". S odůvodněním, že útočí na základy PKK, Turecko už řadu let provádí údery v severním Iráku, což vyvolává nevoli Bagdádu i představitelů iráckého Kurdistánu.
PKK vedla od roku 1984 ozbrojený boj proti tureckému režimu za práva Kurdů, kteří tvoří asi pětinu z 85 milionů obyvatel Turecka a v zemi jsou dlouhodobě diskriminováni. Původně uskupení bojovalo za nezávislý Kurdistán, posléze se ale jeho cíl změnil na autonomii. Konflikt si vyžádal na 45 tisíc obětí. Turecko i západní země PKK označují za teroristickou organizaci.
