Zajímá vás dění ve světě, ale nemáte čas sledovat celý den zahraniční agentury a zpravodajské servery? Zde najdete vybrané několikavěté zprávy, které by vám měly poskytnout obrázek o tom zajímavém i důležitém, co se dnes ve světě odehrálo. Nečiníme si ambici dodat úplný přehled veškerého světového dění, chtěli bychom ale, aby vás bavil a byl pro vás užitečným průvodcem.
Sledujte Periskop na Twitteru. |
Mešita s minaretem
V Kodani se otevřela první dánská mešita s minaretem. Svatyně ale vyvolává kontroverzní reakce. Hlavním důvodem je fakt, že vznikla díky finanční podpoře Kataru ve výši 20 milionů eur.
Sunnitská mešita s kupolí a 20 metrů vysokým minaretem je součástí moderního komplexu o rozloze 6800 metrů čtverečních, který zahrnuje i restauraci, kino, kanceláře, komunitní středisko pro seniory, dětské hřiště, televizní studio či fitness centrum.
Minaret je ale zatím pouhou formalitou a nebude používán ke svolávání muslimů k modlitbám, aby nebyli rušeni lidé žijící v okolí.
USA budou s Íránem kvůli Iráku komunikovat, ale ne spolupracovat
Spojené státy stojí o výměnu informací s Íránem ohledně situace v Iráku, nebudou ale s Teheránem dlouhodobě spolupracovat, prohlásil americký ministr zahraničí John Kerry.
Reagoval tak na spekulace, že USA a Írán mají v Iráku společný zájem oslabit radikály z organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), kteří obsadili minulý týden severozápad země. Irácký premiér Núrí Malíkí mezitím vyloučil svoji rezignaci. Jeho mluvčí odmítl, že po premiérovi žádají USA odchod jako podmínku pro letecké údery na bojovníky ISIL.
Američané kritizují Málikího, že jeho vláda příliš preferuje šíitské muslimy a diskriminuje sunnity. ISIL obsadila převážně sunnitské oblasti v zemi a stojí několik desítek kilometrů od Bagdádu.
Tusk připustil možnost předčasných voleb
Polský premiér Donald Tusk připustil, že skandál se zveřejněnými odposlechy rozhovorů vysokých polských představitelů může v příštích týdnech vést k předčasným parlamentním volbám. Doposud při tom Tusk takové řešení odmítal. Aféru odstartoval časopis Wprost, který o víkendu zveřejnil přepis tajně pořízené nahrávky z rozhovoru, při němž guvernér polské centrální banky Marek Belka loni v létě ministru vnitra Bartlomieji Sienkiewiczovi sliboval pomoc vládě při financování deficitu.
Evakuace rafinerie v Iráku
Z irácké rafinerie v Bajdží se díky příměří dojednanému mezi radikály a armádou podařilo evakuovat zbylých 250 až 300 zaměstnanců.
Informovala o tom agentura Reuters. Evakuaci svých ropných zařízení v Iráku teď chystá Čína, některé velké ropné společnosti už svůj personál stáhly.
Boje o Bajdží začaly v noci na středu. Radikálové z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) sice pronikli do objektu, armáda však později oznámila, že útok odrazila.
U Malajsie ztroskotala loď s uprchlíky
Devět lidí se pohřešuje poté, co se dnes ráno u západního pobřeží Malajsie převrátilo plavidlo s indonéskými migranty.
Zbylých osmnáct Indonésanů zachránila podle agentury AP projíždějící obchodní loď.
Ve středu se přitom ve stejné oblasti kvůli přetížení potopila loď s nelegálními přistěhovalci z Indonésie, deset lidí nehodu nepřežilo a 25 pasažérů se stále pohřešuje.
Čistota mateřštiny
Ruský parlament připravuje zákon, který má vyloučit "neoprávněné" užívání cizích slov ve veřejné sféře.
Z úředních dokumentů mají vymizet slova, která mají běžně užívanou obdobu v ruštině. Navrhovatelé tvrdí, že jejich zájmem je čistota mateřštiny. Inspirovali se prý ve Francii.
Hříšníkům bude hrozit pokuta až 50 000 rublů (30 000 korun). V případě právnických osob dokonce konfiskace majetku.
Clintonová jde na odbyt
Knihy bývalé americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové Těžká rozhodnutí se v prvním týdnu se prodalo 100 000 výtisků.
Memoáry věnované čtyřletému působení na postu první dámy americké diplomacie se zřejmě dostanou do čela seznamu nejprodávanějších děl literatury faktu, který každý měsíc vydává list The New York Times.
Ve srovnání s předešlou životopisnou knihou Clintonové je ovšem číslo skromné. Před jedenácti lety se jí v prvním týdnu prodalo 600 000 výtisků.
Vězení pro aktivisty
Soud ve východní Číně poslal do vězení tři aktivisty z hnutí, které požaduje, aby politici zveřejňovali údaje o svém majetku.
Jeden ze souzených dostal tříletý trest, dva mají být ve vězení šest a půl roku, což jsou podle členů čínské opozice nečekaně dlouhé tresty.
Mezinárodní organizace pro ochranu lidských práv Amnesty International považuje obvinění za nesmyslná.
