Kábul - Američané a jejich spojenci se chtějí v létě příštího roku začít stahovat z Afghánistánu. Armáda prezidenta Hamída Karzáího však situaci v zemi nemá ani zdaleka pod kontrolou. Před několika dny utrpěla na východě země debakl.
Měl to být vzorový příklad toho, jak aghánské ozbrojené síly zvládají bojové úkoly i bez přispění NATO. Blesková akce v provincii Lagmán na východě země namísto toho skončila fiaskem.
Armádní velení vyslalo do vesnice Bad Pák, nacházející se za bojovou linií povstalců z fundamentalistického hnutí Tálibán, helikoptéry se třemi stovkami příslušníků první brigády 201. armádního sboru. Operace byla ale zřejmě vyzrazena a tálibánci na afghánské vojáky čekali dobře připraveni.
Nejméně deset jich zabili a dalších dvacet zajali. Velení amerických jednotek se ztráty snaží zlehčit. Afghánský Rudý půlměsíc ale tvrdí, že podle zpráv z důvěryhodných zdrojů zničil Tálibán při akci 35 vozidel typu Ford Ranger, obsazených běžně pěti či šesti vojáky. Celkové ztráty tak mohou být ještě vyšší.
Odsun se musí zpomalit, tvrdí Petraeus
Povstalci, kteří počet mrtvých na straně svého protivníka tradičně nadsazují, hovoří o 27 zabitých afghánských vojácích.
"Afghánští teroristé a jejich spojenci z NATO se museli stáhnout poté, co utrpěli těžké ztráty," citoval deník The New York Times mluvčího Tálibánu Zabijuláha Mudžáhida. Ten tvrdí, že se bojovníkům hnutí podařilo během bitvy ukořistit 18 armádních vozidel a šest tanků.
Velení afghánské armády připouští, že s obklíčeným praporem zratilo kontankt, přičemž nejhůře je na tom jeho třetí rota.
"Víme přesně, kde prapor je, ačkoliv je několik vojáků zabito a další jsou nezvěstvní," tvrdí vysoký důstojník Pentagonu, dobře obeznámený se situací na bojišti, který odmítá zveřejnit své jméno.
Neúspěch afghánské armády vyvolává opětovně otázky nad plánovaným odsunem amerických jednotek ze země. Ten má začít v létě příštího roku.
Vrchní velitel spojeneckých sil v Afghánistánu generál David Petraeus v rozhovoru pro newyorský deník ve čtvrtek proto také vyslovil pochybnosti, že odsun bude moci probíhat tak, jak ho nedávno nastínil prezident Barack Obama.
Ten počítá s tím, že by Američané začali opouštět zemi pod Hindúkušem příští rok v červenci a do dvou let pak předali odpovědnost za bojové operace do rukou Afghánců.
Ztráty spojenců jsou dvojnásobné
Afghánská armáda si přitom nedávno vysloužila od Pentagonu pochvalu, když dosáhla plánovaného početního stavu 134 tisíc mužů s tříměsíčním předstihem.
Její hlavní problém, jak znovu ozřejmila operace v Lagmánu, spočívá v tom, že úspěšně čelit ozbrojencům z Tálibánu zatím bez přispění NATO zjevně není schopna a bude pořebovat ještě několikaletý výcvik.
Až doposud také uskutečnila jen několik málo samostaných operací a není náležitě ostřílená v boji. Svědčí o tom i fakt, že zatímco spojenecké jednotky, které dnes čítají rovněž okolo 130 tisíc mužů, ztratily loni 521 vojáků, v boji s tálibánci padlo ve stejném období 282 Afghánců. Hlavní tíhu operací zatím nesou vojáci Severoatlantické aliance.
Kritika na adresu Wikileaks
Velení Pentagonu ve čtvrtek v souvislosti s posledním neúspěchem afghánské armády ostře protestovalo proti úmyslu serveru Wikileaks, který chce zveřejnit další dokumenty o válce pod Hindúkušem, jež se mu dostaly do rukou.
Velkou nevoli vzbudilo koncem července prvních 70 tisíc dokumentů, které Wikileaks dal vedle redakce The New York Times k dispozici také britskému deníku The Guardian a německému týdeníku Der Spiegel.
Pentagon tvrdí, že v dokumentech jsou konkrétní jména osob, amerických vojáků, stejně jako jejich afghánských informátorů, na něž by se nyní mohl zaměřit Tálibán. To ale vedení redakce Wikileaks popírá a tvrdí, že žádný z "citlivých materiálů" zveřejněn nebyl a nebude.
V druhé vlně publikovaných materiálů se má jednat o celkem 15 000 dokumentů.
Pentagon se domnívá, že za únikem stojí někdejší analytik vojenské rozvědky, vojín Bradley Manning, který byl mezitím zatčen a je nyní vyslýchán.
Manning proslul již dříve tím, že umístil na internet video, na kterém americká helikoptéra útočí v Iráku na skupinu civilistů. Při akci zahynul také reportér a fotograf agentury Reuters.
Neodcházejte, říkají Iráčané
Kritice čelí také harmonogram odsunu amerických jednotek z Iráku. Podle plánů Bílého domu, by ze země měly být do konce tohoto měsíce staženy všechny nebojové jednotky.
A to tak, aby v Iráku zůstalo přibližně 50 tisíc amerických vojáků, kteří by se v příštích měsících podíleli výlučně na výcviku irácké armády a zemi definitivně opustili do konce příšího roku.
"Politici musí najít jiný způsob, jak zaplnit vakuum, které tady vznikne po roce 2011," řekl ve čtvrtek na tiskové konferenci v Bagdádu šéf generálního štábu irácké armády generálporučík Babakír Zebárí.
Podle jeho názoru je takovýto krok předčasný a Američané by v zemi měli zůstat až do roku 2020.
Jeho slova se shodují s tím, co před několika dny prohlásil někdejší irácký ministr zahraničí Tarík Azíz, podle kterého nechává Washington jeho zemi "napospas vlkům".
