Pařížskou dohodu papež označil ve svém projevu k dalším zástupcům církví "za nejsilnější nástroj pro ochranu lidí a planety". V roce 2015 se státy v dohodě zavázaly, že udrží oteplení ve srovnání s předprůmyslovou érou do dvou stupňů a budou se snažit, aby růst teplot nepřesáhl 1,5 stupně. "Neselhává dohoda, ale selháváme my v naší odezvě. To, co chybí, je politická vůle některých," uvedl papež.
Lev XIV. tak vyzval k důraznějším klimatickým činům ze strany států, které podle něj povedou k "silnějším a spravedlivějším ekonomickým systémům".
Hlava katolické církve neoznačila aktéry, kteří nemají dostatek politické vůle řešit klimatické problémy. Letos však poprvé na klimatickou konferenci OSN nevyslala svou delegaci americká vláda a americký prezident Donald Trump oznámil odstoupení od pařížské dohody.
Klimatické hrozby už nejsou pro část lidstva vzdálené. "Jeden člověk ze tří žije v situaci velkého ohrožení kvůli těmto klimatickým změnám," sdělil papež. Nebrat v úvahu tyto lidi podle Lva XIV. znamená "odpírat naše společné lidství".
Současný papež pokračuje v silných ekologických apelech, které patřily k hlavním rysům působení jeho předchůdce papeže Františka. Nynější papež, který se narodil ve Spojených státech, také dobře zná situaci v Latinské Americe, neboť řadu let působil jako kněz a biskup v Peru.
