Šlo o součást širšího programu, jehož cíl je připravit budoucí operace v kosmu a vyvinout roboty, které budou schopny takové operace provádět.
Let trval tři hodiny, ale pětičlenný tým lékařů operoval s přestávkami celkově jen deset minut. K vytvoření stavu beztíže je totiž zapotřebí, aby se letoun dostal do volného pádu. Airbus tento manévr provedl dvaatřicetkrát a stav beztíže trval pokaždé něco přes 20 vteřin.
O operaci informoval chirurg Dominique Martin z francouzského Národního střediska pro výzkum vesmíru (CNES), které experiment organizoval s podporou Evropské vesmírné agentury.
Připevnění popruhy
Lékaři během operace odstranili pacientovi, který se nabídl jako dobrovolník, tukovou cystu na paži.
Na palubě letounu byly tři chirurgové a dva anesteziologové. Během operace byly stejně jako pacient fixováni popruhy a operační nástroje, menší než obvykle, byly položeny na silných magnetech.
CNES se zkoumáním stavu beztíže zabývá od roku 1988. Od roku 1997 má k dispozici speciálně upravený Airbus, který při každém letu provádí asi třicet manévrů, při nichž se na 20 až 25 vteřin ocitne ve volném pádu. Tehdy nastává stav beztíže, při němž lze provádět nezvyklé experimenty.
Nemocní astronauti
Martin a anesteziolog Laurent de Connick už před třemi lety za tohoto stavu uskutečnili operaci drobounké tepny na kryse.
"Nacvičujeme to už od února. V našich hlavách už je to jasné," řekl ke středeční operaci Martin.
Zákrok má napomoci k vývoji chirurgie na dálku, při níž robot ve vesmírné lodi postupuje podle pokynů operační střediska na Zemi. De Connick řekl, že do vesmíru už letělo přes 400 lidí a že riziko, že tam někdo utrpí úraz, je stále větší. Odtud plyne význam chirurgie na dálku, dodal.
Podle dalšího pracovníka CNES Guyho Laslandesa však může experiment přispět také k vývoji pracovních metod a miniaturizovaných nástrojů pro operace v extrémních podmínkách na Zemi, například při expedicích k pólům nebo v jeskyních a dalších těžko dostupných místech, třeba v oblastech postižených zemětřesením.
