Kyjev a další velká města si možná na chvilku odpočinou. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, že kvůli chladnému zimnímu počasí na týden přestane útočit na Kyjev a další ukrajinská města. Rusové už od podzimu masivně cílí na ukrajinskou energetickou soustavu.
„Požádali jsme prezidenta Putina, zda by mohli na týden zastavit střelbu,“ řekl ve čtvrtek Trump během setkání s novináři v oválné pracovně. „Jsou zasaženi, úměrně, stejným druhem chladu, jaký zasahuje nás. Na Ukrajině je ze začátku mnohem chladněji, ale je tam opravdu chladno. Souhlasil, že to udělá. Velmi jsme si toho vážili,“ uvedl americký prezident.
„Pokud Rusko zastaví útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajina přestane s útoky na ruskou energetiku,“ reagoval v pátek ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V odpovědi na nabídku Kremlu, aby přijel do Moskvy k jednání s ruským prezidentem, Zelenskyj pozval Vladimira Putina do Kyjeva. Už ve čtvrtek večer poděkoval ukrajinský prezident Washingtonu za iniciativu.
Sám Vladimir Putin se k dohodě vyjádřil v pátek skrze svého mluvčího Dmitrije Peskova. „Energetické příměří potrvá do 1. února včetně,“ oznámil. Místo týdne se tak jedná jenom o tři dny.
Reakce z Ruska jsou různé. „Ohromný Putinův humanismus,“ komentoval na svém účtu na sociální síti Telegram ruský politolog Sergej Markov.
Podle deníku Moskovskij Komsomolec ale není nic dohodnuto. „Nepřítel zahájil silnou informační kampaň související s našimi údery na jeho energetická zařízení,“ píší noviny s odvoláním na ruský telegramový účet Fighterbomber, který často zveřejňuje interní informace o válce. Ten zprávy o jakýchkoli dohodách popřel.
Skepse na Ukrajině
Skepse panuje také na Ukrajině. „Hovory o energetickém příměří jsou přehnané a v praxi se neuskuteční. Rusko by mohlo využít příštích mrazů k zintenzivnění ostřelování ukrajinského týlu,“ vysvětlila pro ukrajinský web Espresso energetická expertka Olga Koszarnová.
„Rusové využijí příštích mrazů, dojde k rozsáhlému ostřelování. Jejich jednotky nejsou schopny dosáhnout svých cílů na frontě, proto se rozhodly zaměřit se na zadní voj a vyvinout na něj psychologický tlak,“ řekl Koszarnová.
Ukrajina poslední týdny bojuje s hlubokými mrazy, které padají až pod -20 °C. Rusové toho využívají při útocích na energetickou infrastrukturu, od podzimu je zintenzivnili.
Často tak útočí na rozvodny, transformátory nebo elektrárny. Když nefunguje elektřina, neteče často ani pitná voda. Dodávky se díky extrémnímu vytížení pracovníků postupně daří opět obnovovat, energetická soustava má ale stále problémy a útoky pokračují.
V důsledku jednoho z útoků na Kyjev v polovině ledna došlo k zaplavení jedné z hlavních tepelných elektráren kvůli poškození potrubí. To výrazně zkomplikovalo opravu zařízení a pomáhat museli i potápěči.
Vyjednávání o míru se posunulo
Vyjednávání o konci války, která začala před čtyřmi lety, se začátkem letošního roku posunulo. Minulý týden se v trojstranném jednání setkala americká, ruská a ukrajinská delegace v Abú Dhabí.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov ale naděje na mír krotí. „Moskva nemá v úmyslu Kyjevu nabídnout žádný oddech,“ prohlásil ve čtvrtek podle ruského deníku Komsomolskaja Pravda.
Pětasedmdesátiletý diplomat také uvedl, že nesouhlasí s Evropany, kteří se domnívají, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu jsou klíčem k zabránění obnovení konfliktu. „To by byl klíč k úplně jiným dveřím,“ poznamenal Lavrov.
V noci na pátek byly podle agentury Reuters vyhlášeny poplachy před nálety pouze ve čtyřech ukrajinských regionech, které se nacházejí blízko frontové linie.
Stovky bytů v Kyjevě zůstávají během mrazivého počasí bez proudu. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko v pátek ráno na svém telegramovém účtu uvedl, že 454 bytových domů zůstalo bez vytápění. Teploty v Kyjevě by měly prudce klesnout a v příštích několika dnech dosáhnout v noci až -26 °C.
Sdílet
Nejnovější videa
