Osmdesát let po zavedení první poválečné (celkově čtvrté) sovětské pětiletky se v Rusku znovu otevírá debata o návratu státního plánování. Zatímco někteří experti volají po silnější roli státu v klíčových odvětvích, jiní varují před iluzí minulosti. Měly by se v největší zemi světa obnovit pětiletky, s nimiž mělo za minulého režimu zkušenosti i někdejší Československo?
Před 80 lety – 18. března 1946 – Nejvyšší sovět SSSR přijal zákon, kterým se zavádí pětiletý plán národního hospodářského rozvoje na období 1946–50. Tento pětiletý plán – čtvrtý v pořadí a první poválečný – byl později nazván „Stalinovým hospodářským zázrakem“.
Spolu s připomínkou výročí se v některých ruských kruzích začalo diskutovat o tom, zda by Rusku, nástupnické zemi Sovětského svazu, jehož ekonomika je zasažena válkou a západními sankcemi, znovuzavedení pětiletek neprospělo.
„Ať malé a střední podniky fungují, jak nejlépe umí, ale velké podniky, na kterých závisí osud země, musí být samozřejmě pod centralizovaným řízením,“ tvrdí pro deník Komsomolskaja Pravda Michail Voejkov, vedoucí sektoru politické ekonomie v Ekonomickém institutu Ruské akademie věd.
„Liberální postoj ‚trh rozhodne o všem‘ nefungoval. Viděli jsme, že ve velkých průmyslových odvětvích trh ničí ekonomiku. Strojírenství se ve srovnání se sovětskou érou zmenšilo o 30 % a výroba letadel je na tom ještě hůř,“ řekl tradičním sovětským a posléze ruským novinám.
Podle experta by měly být v první řadě vytvořeny roční plány a na jejich základě by se měly rozvíjet plány pětileté. Mimochodem, přesně to se stalo v SSSR. Jenže – jak dodávají další experti oslovení Komsomolskou pravdou – mechanické kopírování systému z minulého století je za současných podmínek samozřejmě nemožné.
„Samotný princip, podle kterého stát identifikuje prioritní oblasti a soustředí na ně zdroje, však neztratil na relevantnosti,“ říká Naděžda Kapustinová, profesorka Finanční univerzity při vládě Ruské federace.
„Zkušenosti Číny a Jižní Koreje ukazují, že takové plánování dokonale zapadá do tržních mechanismů. Poučení ze čtvrté pětiletky nespočívá v tom, že je třeba obnovit Gosplan (Státní plánovací výbor, hlavní orgán zodpovědný za centrální ekonomické plánování v Sovětském svazu – pozn. red.), ale v tom, že s jasným cílem, politickou vůlí a schopností mobilizovat zdroje k řešení prioritních úkolů je možné dosáhnout výsledků, které současníci považovali za nemožné,“ dodala expertka.
„Daří se nám i bez nich“
„Když začaly sankce, pořád jsem přemýšlel o vytvoření státního plánu tak či onak,“ řekl poslanec Státní dumy a bývalý starosta Murmansku Alexej Veller. „Ruská ekonomika však prokázala vysokou odolnost a velké firmy se dokázaly přizpůsobit měnícím se podmínkám. Ano, neustálý tlak si na ekonomice vybírá svou daň. Ale je pro mě těžké říct, jak státní plánování pomůže,“ myslí si Veller.
Podle něj by plánování mělo být selektivní. „Nejlepší jsme v implementaci projektových řešení – například zimní olympijské hry a mistrovství světa ve fotbale,“ vysvětlil Veller. „Tyto akce měly jasné plány, termíny a financování. Nejde jen o sport, ale i o stavebnictví, silnice, stadiony, letiště, hotely a infrastrukturu,“ říká.
Hrozí ale opravdu obnovení pětiletek? „Částečně se už obnovily, protože ruský rozpočet se sestavuje na pět let,“ komentuje spekulace novinář a spolupracovník webu Aktuálně.cz Jiří Just, který dlouhodobě žije v Moskvě.
Podle něj plánování v pětiletkách v současné době možné není. „Je to spíš taková nostalgie po Sovětském svaze, je to protkáno celou ruskou společností,“ uzavírá Just.
Takzvané pětiletky zavedl Sovětský svaz v roce 1929, po druhé světové válce se objevily v dalších zemích komunistického bloku včetně Československa. Jejich plnění komunistická propaganda prezentovala jako úspěchy socialistického hospodářství.
Mohlo by Vás zajímat: Spotlight News s Jiřím Justem.
Sdílet
