Lexington - Republikán Mitt Romney představil svůj plán zahraniční politiky. A v projevu, jenž přednesl na Virginském vojenském institutu, nenechal na současné americké diplomacii niť suchou.

Pasivita současného prezidenta Baracka Obamy je podle něj špatná. A pokud za měsíc dostane důvěru voličů, nastolí "změnu kurzu".

Vyzbrojím povstalce

Někdejší massachusettský guvernér v projevu mimo jiné slíbil, že by se zasadil o důraznější postup vůči íránskému jadernému programu. Teherán je podle něj "nejblíže k jaderné zbrani v dosavadní historii". On sám by prý zpřísnil sankce a do oblasti poslal letadlové lodě.

Materiální pomoci by se od něj dočkali i povstalci, kteří už rok a půl bojují proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada.

Prohlásil, že jeho administrativa by zorganizovala a vyzbrojila "ty členy syrské opozice, kteří sdílejí naše (americké) hodnoty", a to zbraněmi, které "potřebují pro zničení Asadových tanků, helikoptér a stíhaček".

Benghází nebyla náhoda

Během proslovu se Romney dotknul i nedávného útoku na americkou ambasádu v libyjském Benghází, při němž zemřeli velvyslanec Chris Stevens a tři úředníci. "Na útoky z minulého měsíce nelze nahlížet jako na náhodné činy," prohlásil s tím, že jejich podstata tkví v celkové situaci na Blízkém východu.

K jejímu zhoršení měl Obama přispět tím, že nevystupoval aktivně. Navíc prý může za zhoršení vztahů s Izraelem, tradičním spojencem USA v oblasti.

"Pokud Amerika nebude v čele, udělají to jiní. Ti, kteří nesdílejí naše zájmy a hodnoty. Ze světa se pak stane temnější místo pro naše přátele i pro nás," je přesvědčen Romney o tom, že po vůdčí roli USA je ve světě poptávka. Třeba na již zmíněném Blízkém východě, kde "Putinovo Rusko vrhá dlouhý stín na mladé demokracie".