Analýza - "Někdy se rétorika během kampaní přehřeje a příliš zesílí... Politici jsou tím vinni vždy a sám sebe z toho nevyjímám. Moje základní pozice se ale nikdy nezměnila... Vždy jsem propagoval volný obchod."
Tato slova pronesl Barack Obama v interview pro ekonomický magazín Fortune krátce po skončení primárkového období a porážce Hillary Clintonové v boji o demokratickou kandidaturu na amerického prezidenta.
Mnohým obamovským nadšencům u nich poklesla čelist. Týkala se totiž jeho slibu revidovat Severoamerickou zónu volného obchodu (NAFTA), která podle některých analýz odsála pracovní místa z výroben ve Spojených státech.
"Myslím, že... bych měl vědět, co se děje předtím, než učiníme nějaká rozhodnutí, a že bychom neměli rozhodnutí činit na základě nedostatečných informací nebo kampaňové rétoriky," souhlasil Obama před týdnem s radou Dicka Cheneyho, aby zapomněl na sliby z kampaně a nejprve se během brífinků seznámil se všemi fakty.
Toho Cheneyho, kterého nazýval během předvolebního maratónu Obamův pobočník a nyní Cheneyho nástupce Joe Biden "nejnebezpečnějším viceprezidentem v historii".
What's up? Kampaň skončila...
Kampaň byla kampaň, už ale skončila a teď budu prezidentem, což je úplně jiné kafe, vysvítá z Obamových vyjádření jeho přístup.
Ti, kdo si na jeho obecných poselstvích "změny" a "jednoty" stavěli vlastní vzdušné zámky, i ti, kdo jeho slibům z kampaně věřili, musí být nyní takovým přístupem zklamáni
Dostalo se naopak na slova realistů, kteří po celou dobu krotili nadšení, protože dobře věděli, že až dojde na lámání chleba, sestoupí adorovaný bůh Obama z Olympu a vezme na sebe lidskou podobu.
"Krása demokratického rotování spočívá v tom, že když se opozice ujme moci, levná kritika a nactiutrhání ztratí svou cenu," napsal ve své analýze politiky Bushových osmi let komentátor listu Washington Post Charles Krauthammer.
Rozdíly i kontinuita
Některé své sliby chce každopádně Obama i nadále dodržet.
Hodlá například uzavřít Guantánamo, skoncovat s mučením vězňů nebo zajistit zadržovaným nepřátelským bojovníkům habeas corpus, tedy možnost právně napadnout své věznění.
Také chce podepsat nástupce Kjótského protokolu, který má být dohodnut letos v prosinci v Kodani, mohutně investovat do zelených technologií a snížit do roku 2050 emise oxidu uhličitého produkované USA o 80 procent.
Jiná prohlášení nového prezidenta i výběr některých členů administrativy naopak naznačují, že můžeme očekávat i velký stupeň kontinuity.
Obama například zachová ministerstvo pro vnitřní bezpečnost, které Bush vytvořil v roce 2004 a které je pověřeno bránit teroristickým útokům na americké půdě.
Pravděpodobně také ponechá agenturám rozsáhlé pravomoci pro špiclování vlastních občanů, jelikož v minulém roce hlasoval pro - Bushem ohnivě propagované - dodatky k zákonu FISA týkajícího se monitorování kontaktů občanů USA s cizinci.
Irák a la Bush?
Hořkou pilulkou pro ty, kdo volili Obamu kvůli jeho opozici vůči irácké válce, muselo být, že si podržel coby šéfa Pentagonu Roberta Gatese, který rychlému stažení z Iráku odporoval, podobně jako nový poradce pro národní bezpečnost James L. Jones a stávající špičky armády.
Že se možná bude Obama řídit smlouvou SOFA dojednanou s Iráčany Bushem, ukázala i nedávná návštěva nového viceprezidenta Joea Bidena v Iráku.
"Senátor Biden potvrdil důležitost spolupráce... k naplnění dohody o stažení zahraničních vojsk podepsané oběma zeměmi," stojí v prohlášení, které při této příležitosti vydala kancelář iráckého premiéra Núrího Málikího.
SOFA říká, že musejí Američané Irák opustit do konce roku 2011, Obama sliboval stažení bojových jednotek do konce května 2010. Podle agentury AP však návrhy rychlejšího stažení už armáda připravila, takže k jejich sestavení nebude nutné - vůči nim nepřátelsky naladěné - americké generály složitě přemlouvat.
Gatesův Afghánistán a Geithnerovy finance
Gatesova strategie bude nadále uplatňována i v Afghánistánu, kam mají přijet další vojáci, a v Pákistánu, kde chce Obama pokračovat s americkými leteckými útoky proti pozicím Talibanu.
Bombardování území blízkého spojence ve "válce proti teroru" bylo snad jedinou otázkou zahraniční politiky, ve které zaujímal Obama během kampaně tvrdší stanovisko než jeho republikánský konkurent John McCain. Ten útoky na pákistánském území odmítal.
Kontinuitu uvidíme zřejmě i v ekonomické politice, kde bude Obama na Kongresu požadovat další balíčky peněz coby opatření proti dopadům hospodářské krize.
Jeho ministrem financí se také stal šéf newyorské pobočky Federálního rezervního systému (FED) Timothy Geithner, po ministru financí Henrym Paulsonovi a předsedovi Rady Guvernérů FEDu Benu Bernankem třetí nejdůležitější Bushův muž, který loni řešil finanční krizi.
