Skupinou, která z války profituje, jsou především rodiny vojáků, kteří dobrovolně za tučný bonus vyrazili na frontu. Putin ale výsledku dosáhl jen za cenu milionu ruských obětí, jejichž počet neustále stoupá. "Pokud by vůdce ukončil agresi, přeživší vojáci a jejich rodiny se pravděpodobně rychle vrátí ke svým starým životům," domnívá se podle britského serveru The Telegraph ruský opoziční ekonom Vladislav Inozemcev.
Podle něho nejsou tito lidé zvyklí shromažďovat a šetřit peníze. "Utratí je za rok nebo dva a vrátí se k životu, na který byli zvyklí. Služba v armádě nezmění vaše sociální chování," je přesvědčený Inozemcev. "Pokud se 500 tisíc lidí vrátí do regionů s velmi nízkými mzdami a jejich úspory z doby vojenské služby se rychle vyčerpají, může dojít k obrovské sociální katastrofě," tvrdí ruský ekonom.
Takové návraty se mohou ukázat jako nesmírně destabilizující podobně jako v Německu po první světové válce, upozorňuje na nástup Adolfa Hitlera k moci The Telegraph. Hitler založil nacistickou stranu a sestavil soukromou armádu složenou převážně z nezaměstnaných a zklamaných válečných veteránů. Kolaps Sovětského svazu byl zčásti způsoben zase koncem afghánské války, jak poukazují odborníci.
"Otázkou pro Putina je, jak se o tyto lidi postarat po skončení války," řekl britskému server další ruský ekonom žijící v Evropě, který si nepřál být jmenován. "Nebyl bych tak optimistický ohledně jejich budoucnosti. Vláda udělá vše pro to, aby tyto lidi rozptýlila a nedovolila jim proměnit se v silnou skupinu. Cynicky řečeno, ruská politická třída má zkušenosti, nebo alespoň předchozí znalosti, jak se s tím vypořádat," myslí si ruský ekonom.
Existují i další skupiny, které by ukončení války ovlivnilo. V době agrese si polepšili dělníci, podnikatelé, kteří získali aktiva západních firem, jež se stáhly ze země, nebo zaměstnanci represivních složek státu. "Všichni tito lidé nemají zájem, aby opět nastal mír, a úřady to cítí," je přesvědčená Jekatěrina Kurbangalejevová z Univerzity George Washingtona, podle které je pro tyto skupiny výhodnější pokračovat ve válce.
Ruský vůdce sleduje ještě jednu linii. Při setkání s americkým protějškem Donaldem Trumpem mu nešlo o mír, jde mu o lukrativní obchodní dohody. "Odhadují, že se Putin snaží rozdělit USA a Evropu," říká Robin Brooks z Brookings Institution.
Putinovou strategií může být snaha prezentovat obavy Evropanů a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jako druhořadé ve srovnání se skutečným dělením zdrojů, ať už na ruském dálném severu, nebo na nově dobytých územích na Ukrajině.
"Trump je realitní magnát a Rusko má spoustu nemovitostí a spoustu zdrojů. Je to apel na jeho instinkt - koho zajímají zákony a pravidla, existuje půda, existují věci, na kterých se dá vydělat, existuje někdo, s kým může uzavřít obchodní dohodu," říká Holger Schmieding z Berenberg Bank k přístupu Moskvy.
V důsledku toho se mnozí obávají, že se mír nepřiblížil. To znamená více utrpení na Ukrajině a mnutí rukou v ruských městech, píše The Telegraph. "Je snadné rozpoutat válku, ale tak těžké ji ukončit," dodává Jekatěrina Kurbangalejevová.
