Klíčovým prvkem návrhu je bezúročná půjčka ve výši téměř 140 miliard eur - tedy v přepočtu skoro 3,5 bilionu korun, zhruba dva roční rozpočty České republiky -, která by byla Ukrajině poskytnuta ihned, ale splácena až po skončení války - konkrétně až v okamžiku, kdy Rusko nahradí Ukrajině škody způsobené svojí invazí.
Merz ve svém komentáři pro Financial Times zdůrazňuje, že jeho návrh je odpovědí na právní a politické komplikace spojené s konfiskací zmrazených aktiv ruské centrální banky v Evropě. Přímé zabavení by mohlo vyvolat pochybnosti o právní jistotě a ohrozit důvěru v euro jako globální rezervní měnu. Proto německý kancléř navrhuje kompromis: ruská aktiva zůstanou zmrazená jako záruka do chvíle, než Moskva vyplatí válečné reparace. Tím by se dle něj obešly právní spory a zároveň se zajistilo, že půjčka nebude představovat ztrátu pro evropské daňové poplatníky.
Politický signál Moskvě i Washingtonu
Podle Merze je zásadní vyslat jasný signál ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že Evropa má dostatek prostředků i odhodlání vydržet déle než Kreml. "Neděláme to proto, abychom válku prodloužili, ale abychom ji ukončili," píše kancléř s tím, že Moskva přistoupí na jednání o příměří teprve tehdy, až pochopí, že Kyjev má dlouhodobou podporu Západu.
Zároveň má plán symbolickou rovinu i vůči Spojeným státům: Evropa podle Merze musí dokázat, že zvládá nést svůj díl odpovědnosti a není jen závislá na americké iniciativě. "Spravedlivého a trvalého míru dosáhneme jen společně," zdůraznil.
Praktická realizace a záruky
Merzův návrh počítá s tím, že půjčka bude nejprve kryta bilaterálními zárukami jednotlivých členských států EU. Tyto garance by se později - v rámci nového víceletého finančního rámce po roce 2028 - transformovaly do dlouhodobého rozpočtu Evropské unie.
Vyplacené prostředky by byly určeny výhradně na nákup vojenského vybavení, nikoli na obecné rozpočtové potřeby Ukrajiny. O konkrétních dodávkách by rozhodovaly společně členské státy a Kyjev. Významnou součástí programu by bylo také posílení evropského obranného průmyslu.
Svůj návrh kancléř představí na nadcházejícím jednání evropských lídrů v Kodani a následně na říjnovém summitu Evropské rady. V ideálním případě by se na řešení měla shodnout celá sedmadvacítka členských států EU, avšak Merz nevylučuje, že rozhodnutí padne i prostou většinou těch zemí, které podporu Ukrajině vnímají jako prioritu. Současně vyzývá partnery z G7 (neformální sdružení sedmi nejvyspělejších ekonomik světa, jde o Kanadu, Francii, Německo, Itálii, Japonsko, Spojené království a USA) a další státy, jež zmrazily ruská aktiva, aby se k iniciativě připojily.
Podle Merze je nutné přestat improvizovat a vytvořit trvalý finanční nástroj, který dá Ukrajině kýženou perspektivu několika let jistoty. To by podle něj nejen posílilo odolnost Kyjeva, ale i celou evropskou bezpečnost. "Jako Evropané máme k dispozici mocné prostředky. Nastal čas je použít, abychom bránili naši svobodnou a sjednocenou Evropu," zdůraznil Merz ve svém komentáři.
