Povinná služba, zrušená v roce 2011 za vlády kancléřky Angely Merkelové, zatím v plánu není, Berlín si však nechává otevřená zadní vrátka. Když by zájem dobrovolníků nestačil k naplnění cílů či pokud by se zhoršila bezpečnostní situace, mohla by se povinná vojna do budoucna vrátit.
Cíle německého ministerstva obrany jsou ambiciózní. Sbor čítající v současnosti zhruba 182 tisíc profesionálních vojáků má během příští dekády narůst na 260 tisíc, dalších 200 tisíc by mělo tvořit zálohy. Šéf resortu Boris Pistorius proto sází na atraktivnější platy, lepší ubytování a kampaně pro mladé lidi. Ke zdravotní prohlídce by se ale měli dostavit všichni osmnáctiletí muži.
Jan Jireš
Od července 2022 do července 2025 byl vrchním ředitelem Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany České republiky. Do té doby působil jako vedoucí obranného úseku Stálé delegace České republiky při NATO v Bruselu.
V letech 2009 až 2014 byl vyučujícím mezinárodních vztahů a bezpečnostních studií v CEVRO Institutu a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Zdroj: web konference Naše bezpečnost není samozřejmost
Už v první polovině letošního roku Bundeswehr zaznamenal meziroční nárůst rekrutů o 28 procent. Přesto někteří kritici varují, že samotná dobrovolnost nestačí a že návrh zákona je jen mezistupněm k plnému návratu povinné vojenské služby.
"Německo je páteř evropské obrany"
Podle bývalého ředitele sekce pro obrannou politiku českého ministerstva obrany Jana Jireše je vývoj v Německu zásadní i pro Česko.
"V Německu je ta diskuse dál než tady, protože když se Němci rozhodnou něco udělat, tak to udělají. A mám pocit, že teď konečně v tom loňském a letošním roce vlastně dochází ke skutečnému mentálnímu přerodu v Německu - u německých politiků a doufejme, že i v německé společnosti. Prostě Německo je páteř evropské obrany a musí tomu nějak dostát," říká Jireš.
Podle něj Berlín řeší stejný problém jako Praha - nedostatek lidí ve své armádě. "Pokud mají Němci naplnit svoje závazky vůči NATO, potřebují o 60 až 70 tisíc vojáků více, než mají teď," dodává.
Česká armáda: 30 tisíc vojáků a 10 tisíc záložníků do roku 2030
Česko zrušilo povinnou vojnu v roce 2004. Od ledna 2005 je armáda plně profesionální, přesto branná povinnost stále existuje - vztahuje se na všechny občany od 18 do 60 let pro případ válečného stavu. Reálně však chybí přehled o počtech potenciálních branců, protože několik generací mužů už vojenský výcvik neabsolvovalo.
Strategické plány české armády do roku 2030 počítají s cílem mít 30 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc aktivních záložníků. V roce 2023 měla Armáda ČR 27 982 profesionálů a zhruba 4300 záložníků.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka v této souvislosti opakovaně upozorňuje, že země musí mít dostatek připravených záloh. Zmínil i možnost zavedení povinné či dobrovolné vojenské služby, zároveň ale připustil, že bez společenské shody to není možné. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) naopak mluví jasně: "Povinné odvody nejsou na pořadu dne a neuvažujeme o tom," uvedla.
Dobrovolná cesta a letní výcviky
Jan Jireš je přesvědčen, že první krok musí být zatraktivnění dobrovolných forem služby. "V Německu probíhala diskuse o tom, jak to naškálovat… Vždycky budeme začínat tím, že budeme zatraktivňovat dobrovolné formy zapojení se do obrany. A myslím si, že to je správně. Koneckonců tak to dělaly i skandinávské země," říká.
Příklady podle něj existují i v Česku. "Viděli jsme dva roky po sobě - obrovský zájem středoškoláků o letní dobrovolný výcvik. Absolvovaly jej stovky středoškoláků a myslím si, že je to skvělý signál, že to je prostě možné," dodává.
Povinná služba? Ano, ale jinak než v minulosti
Jireš zároveň připouští, že samotná dobrovolnost nemusí stačit. "Nakonec si ale myslím a nebudu chodit kolem horké kaše - můžeme dospět k tomu, k čemu dospěli i Němci, že pokud tyto dobrovolné nástroje nestačí pro doplnění počtů, které potřebujeme, tak prostě budeme muset zavést něco, co lze nazvat povinnou vojenskou službou," uvádí.
Zároveň zdůrazňuje, že plošná povinná vojna jako v 80. letech se vracet nebude: "Ta povinná služba nikdy, předpokládám v prostředí Evropy současné doby, nebude plošná. Nebudeme odvádět desetitisíce branců každý rok, to ani nemůžeme, protože tomu nebude odpovídat infrastruktura, kterou máme."
Německo proto podle něj ukazuje cestu, kterou bude muset projít i Česko. "V Německu teď schválili nějaký kompromis, že se tedy začne těmi dobrovolnými formami, ale nechali si tam otevřenou možnost pro to, že když to nebude stačit, tak v budoucnu zavedou povinnou vojenskou službu. My se tomu samozřejmě nevyhneme a půjdeme úplně stejnou cestou - to je nevyhnutelné," říká Jireš.
