Nejde o bezvýznamné politiky. Součástí německé delegace na setkání v polovině dubna byl poslanec sociální demokracie (SPD) Ralf Stegner, významný představitel levého křídla strany a hlavně člen parlamentního výboru pro tajné služby. Dále bývalý šéf kancléřství Ronald Pofalla za křesťanské demokraty (CDU) a bývalý ministerský předseda Braniborska Matthias Platzeck (SPD). Účastnil se i bývalý ministr pro evropské záležitosti ve vládě Severního Porýní - Vestfálska Stephan Holthoff-Pförtner (CDU), ale také Thomas Greminger, do roku 2020 generální tajemník Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
I za ruskou stranu přijely do Baku poměrně těžké váhy - bývalý premiér a předseda dozorčí rady Gazpromu Viktor Zubkov nebo Valerij Fadějev, šéf Rady pro lidská práva, který je na oficiálním sankčním seznamu EU.
Podle německých médií se setkání pravděpodobně týkalo toho, jak obnovit rozhovory v rámci tzv. "Petrohradského dialogu". Ty zahájili v roce 2001 Vladimír Putin a tehdejší spolkový kancléř Gerhard Schröder (SPD) s cílem přiblížit obě země. Po útoku Ruska na Ukrajinu byl dialog ukončen. Neformální setkání jako toto v Baku ale probíhala i nadále, například v dubnu a říjnu 2024.
Právě kancléř Schröder prosazoval vůči Rusku politiku strategického partnerství, úzké hospodářské spolupráce a osobního přátelství s Vladimirem Putinem. Za jeho vlády došlo k uzavření dohody o výstavbě plynovodu Nord Stream. Bezprostředně po odchodu z kancléřské funkce se stal předsedou dozorčí rady společnosti Nord Stream, později působil i v dalších ruských energetických firmách jako Rosněfť a Gazprom. V Rusku adoptoval dvě děti a i po ruské agresi na Ukrajinu Schröder hájil potřebu dialogu s Moskvou.
Německé ministerstvo zahraničí se od setkání distancovalo: "Uvedená setkání nebyla ani zorganizována, ani plánována jménem spolkové vlády." Podle listu Süddeutsche Zeitung ale o cestě měl vědět tehdejší spolkový kancléř Olaf Scholz.
Největší obavy budí účast Stegnera, který byl v dubnu ještě členem parlamentního kontrolního výboru pro tajné služby. Kolega poslanec za CDU a bývalý plukovník Bundeswehru Roderich Kiesewetter se ptá: "Cestoval s mobilním telefonem? Jak se chránil? Jaká opatření byla přijata předem? Informoval poté Spolkovou zpravodajskou službu? Takové otázky si musí nechat líbit."
Ralf Stegner proslul tím, že obavy z ruské invaze na Ukrajinu označoval za "verbální chřestění zbraněmi". I po otevřené ruské agresi varoval před novými závody ve zbrojení, které by "zničily evropský mírový řád" a odčerpaly zdroje potřebné na ochranu klimatu. Postavil se také proti pozastavení činnosti německo-ruské parlamentní skupiny a odmítal dodávky zbraní Kyjevu.
