Šedesát pět let starý kulomet proti dronům? I to je ukrajinská odpověď na nelítostnou logiku opotřebovací války. Jeden dron Šáhed, vyráběný licenčně v Rusku, stojí podle různých odhadů 20 000 - 50 000 dolarů a Rusové jich vyrobí zhruba 350 měsíčně, přičemž v plánu je navýšení produkce až na 1600 kusů za měsíc. Ukrajinské protivzdušné systémy NASAMS (z Norska) používají střely AIM-120 AMRAAM, jejichž cena se pohybuje v rozmezí 3,5 až čtyři miliony dolarů za kus a ročně se jich vyrobí jen asi 1200.
Cena jedné střely německého systému IRIS-T, který také Ukrajina používá, se pohybuje kolem 400 000 až 450 000 dolarů a vyrobí se jich méně než tisíc. Jedna střela do systému Patriot vyjde na 2-6 milionů dolarů (podle druhu střely) a vyrobí se jich jen kolem pěti set. Od začátku války přitom Rusko na Ukrajinu vypálilo přes 3000 střel s plochou dráhou raket a skoro 500 balistických raket a neuvěřitelných 15 000 dronů Šáhed.
Ukrajinci tak cenné protivzdušné systémy používají jen proti balistickým raketám a střelám s plochou dráhou letu. Proti levným dronům nasazují vše, co jde - i obstarožní, ale efektivní zbraně jako prastaré sovětské kulomety Maxim nebo československé kulomety vz. 59, kterých získali Ukrajinci 3200.
A vzhledem k nedostatku vojáků spoléhají na civilisty, muže i ženy, kteří ve svém volném čase pomáhají chránit nebe nad Ukrajinou. Armáda jim poskytne nevyužité staré zbraně a základní výcvik. Ostatní je na nich.
Jsou to obyčejní lidé s civilním zaměstnáním, kteří se v noci po zazvonění telefonu stávají vojáky - příslušníky hlídek protivzdušné obrany. Noc s nimi strávili reportéři deníku New York Times v městečku Perejaslav. Tvoří část prstence okolo Kyjeva a čekají, zda se zrovna tu noc pokusí přes jejich oblast dostat k hlavnímu městu.
Protivzdušná obrana Kyjeva je strukturována do tří soustředných kruhů. Jednotka z Perejaslavi je nejvzdálenější a má za úkol sestřelit přilétající drony a varovat prstence blíže k hlavnímu městu, co k nim míří. Když dostanou echo, naloží zbraně do vozidel a odjíždí do určeného prostoru. Vyloží trojnožky na kulomety a pro dalekohled s nočním viděním a laser.
Na tabletu se objeví červené trojúhelníky, které zobrazují ruské drony, jež se snaží využít koryto Dněpru a nízkým letem proniknout ke Kyjevu. Snaží se sestřelit drony kulometem Maxim, který zavedla do výzbroje ještě carská armáda před první světovou válkou, anebo kulometem vz. 59, který zavedlo Československo v roce 1961. Většinou se jim to nepodaří - dron letí buď příliš vysoko, nebo proklouzne letem těsně při zemi. Dron pak zlikvidují další obranné prstence nebo se mu podaří dosáhnout cíle i s padesáti kilogramy výbušniny.
A není to jediná česká stopa v boji proti dronům. Ukrajinci získali i český systém Viktor (MR-2 Viktor), což je dvojkulomet KPVT na korbě terénní Toyoty. Je vybavený denním i nočním zaměřovačem a umožňuje pálit okamžitě z korby vozidla.
Video: Rusko zahájilo v noci na 10. června masivní útok na Kyjev. Zasáhlo civilní cíle
