Asi tisíc obětí nejhoršího zvěrstva, jaké bylo v Evropě spácháno od druhé světové války, stále ještě nebylo nalezeno. Rodiny, jimž se podařilo najít ostatky svých blízkých, se stále častěji musejí spokojit s tím, že pohřbí třeba jen pár nalezených kostí, aby jim daly místo posledního odpočinku.
V pátek odpoledne mají být při smuteční ceremonii uloženy do země částečné ostatky sedmi obětí, jež přibydou k 6750 mrtvým, kteří už tam byli pohřbeni.
Přeživší, příbuzní a oficiální činitelé dnes procházeli kolem řad bílých náhrobních kamenů. Někteří se modlili a plakali na hrobech, jiní seděli nepohnutě s hlavou v dlaních. "Cítím nesmírný smutek a bolest za všechny ty lidi," řekla agentuře Reuters žena z města Goražde.
Masakr se odehrál poté, co Srebrenici, kterou OSN vyhlásila jako bezpečnou oblast pro civilisty ve válce v Bosně po rozpadu federální Jugoslávie, obsadily nacionalistické síly bosenských Srbů.
Srebrenici k 30. výročí genocidy navštívili i někteří bývalí vojáci mírových jednotek OSN, kterým se nepodařilo zabránit dobytí území. Kontingent, který měl chránit Srebrenici, tvořili převážně nizozemští vojáci. Nizozemský ministr zahraničí Veldkamp se dnes omluvil, že vojáci nezabránili dobytí tohoto území. "Pociťujeme hanbu, že my mezinárodní společenství, jsme je (lidi v Srebrenici) nedokázali ochránit," uvedl šéf nizozemské diplomacie.
"Mnoho matek na Ukrajině a v Palestině zažívá to, co jsme zažili v roce 1995," uvedla předsedkyně Hnutí matek ze Srebrenici Munira Subašičová, která v masakru přišla o syna a dvě desítky příbuzných. "Je 21. století, a místo spravedlnosti se probodil fašismus," dodala.
Zatímco ženy se rozhodly uchýlit do areálu OSN, muži se snažili uprchnout přes nedaleké lesy, kde byla většina z nich dopadena. Někteří byli okamžitě zastřeleni, jiní byli zahnáni do škol nebo skladů, kde byli v následujících dnech zabiti. Těla byla naházena do jam a po měsících vykopána a rozptýlena v menších hrobech ve snaze zločin zakrýt.
Generál Ratko Mladić, který jednotkám velel, byl spolu se srbským politickým vůdcem Radovanem Karadžičem odsouzen tribunálem OSN v Haagu za genocidu.
Valné shromáždění OSN loni vyhlásilo 11. červenec mezinárodním dnem památky genocidy ve Srebrenici. Mnoho zemí letos pořádá vzpomínkové akce.
