Levicový kolumbijský prezident Gustavo Petro odmítl výhrůžky a obvinění od amerického prezidenta Donalda Trumpa, že vyrábí kokain a posílá ho do Spojených států. Informovala dnes agentura AFP.
ŽIVĚ
„Operace Kolumbie“ mi zní dobře, řekl Trump. Pohrozil i jiné zemi na opačné polokouli
Americký prezident Donald Trump v noci na pondělí na palubě Air Force One uvedl, že Spojené státy ve Venezuele jednají s lidmi, kteří se ujali vedení země. Dodal však, že jsou to Spojené státy, kdo nad situací ve Venezuele drží kontrolu. Trump zároveň uvedl, že Venezuela bude čelit další vlně úderů, pokud s ním její vedení nebude spolupracovat na tom, co nazval jeho snahou „spravit“ tuto zemi.
Opakovaná vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí Grónsko, vyvolávají mezi politickými představiteli této autonomní části Dánského království kritiku. Pobouření pak vyvolala konzervativní influencerka Katie Millerová, která v minulosti pracovala pro Trumpovu administrativu a která na síti X zveřejnila příspěvek v podobě mapy Grónska v barvách americké vlajky a s komentářem „Brzy“.
Šéfové hlavních grónských stran takové vyjadřování odmítají a zdůrazňují, že o své budoucnosti Grónsko rozhodne samo. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen podle místní rozhlasové a televizní společnosti KNR vyzval ke klidu, neboť není důvod panikařit.
Spojené státy tvrdě zasáhnou, pokud Írán bude zabíjet demonstranty v ulicích, uvedl americký prezident Donald Trump na palubě letounu Air Force One. Vyjádřil se tak poté, co americké síly v sobotu unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura i s manželkou kvůli nespokojenosti Trumpa s autoritářským vedením země, připomněla dnes agentura AFP. Íránských nepokojů podle AFP využívá také Izrael, který má na místě své tajné služby, jež sledují situaci a vybízejí demonstranty k větším protestům.
Demonstrace, které začaly 28. prosince v Teheránu, si již vyžádaly nejméně 12 obětí, včetně příslušníků bezpečnostních složek. Obchodníci a studenti vysokých škol vyšli do ulic kvůli nespokojenosti s poklesem hodnoty íránské měny. Protesty se již rozšířily do 23 ze 31 íránských provincií a zasáhly nejméně 40 měst.
Pouliční demonstrace již podle AFP nejsou pouze ekonomického rázu, ale začínají nabírat politický charakter. „Situaci velmi pozorně sledujeme. Pokud Írán začne zabíjet lidi, jako tomu bylo v minulosti, Spojené státy podle mě zasáhnou velmi tvrdě,“ uvedl Trump.
Nepokojů v zemi využívá podle AFP také Izrael. Tamní premiér Benjamin Netanjahu v neděli vyjádřil solidaritu s bojem íránského lidu. Demonstranty podporuje izraelská tajná služba Mosad, která je minulý týden vyzvala k zesílení protestů a ujistila o své přítomnosti v ulicích Teheránu.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí Izrael obvinil z podkopávání národní jednoty. „Prohlášení premiéra sionistického režimu a některých radikálních amerických představitelů nejsou ničím jiným než podněcováním k násilí,“ řekl mluvčí íránské diplomacie.
Íránská ekonomika se s ochromujícími mezinárodními sankcemi potýká již několik let. Obchodníci si mimo jiné stěžují na to, že oslabující měna jim komplikuje či znemožňuje dovoz zboží ze zahraničí.
Současné protesty v Íránu se jeví jako jedny z nejvýznamnějších za poslední tři roky. Podle AFP však mají zatím daleko do velkých demonstrací, které se v zemi konaly na přelomu let 2022 a 2023 po smrti mladé Íránky Mahsy Amíníové. Ta byla zatčena za porušení pravidel nošení hidžábu a následně patrně zabita v policejní cele.
Ceny ropy se na začátku týdne snižují, dostatečné zásobování světového trhu podle analytiků potlačuje obavy z výpadků v dodávkách v souvislosti s vývojem ve Venezuele. Severomořská ropa Brent kolem 8:30 SEČ vykazovala pokles o 0,9 procenta a blížila se k hranici 60 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř procento a sestoupila pod 57 dolarů za barel.
Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová vyzvala Spojené státy ke spolupráci a vztahům založeným na vzájemném respektu, informovala dnes agentura Reuters. „Vyzýváme vládu USA ke spolupráci na agendě zaměřené na sdílený rozvoj v rámci mezinárodního práva,“ uvedla Rodríguezová v noci na dnešek na síti Telegram v prohlášení, které podepsala jako úřadující prezidentka. Venezuelský nejvyšší soud ji o víkendu pověřil dočasným vedením země. „(Americký) prezident Donald Trump, naši lidé a náš region si zaslouží mír a dialog, ne válku,“ dodala s tím, že Venezuela znovu potvrzuje svůj závazek k míru a usiluje o život bez vnějších hrozeb. Rodríguezová prohlášení zveřejnila po nedělním prvním zasedání kabinetu bez Madura.
Americký prezident Donald Trump a americký ministr zahraničí Marco Rubio od představitelů vlády v Caracasu čekají zásadní změny a splnění požadavků Spojených států. Mezi ně podle amerických médií patří zastavení obchodu s drogami a omezení působení drogových gangů či řízení venezuelského ropného sektoru „ve prospěch lidu“. V noci na dnešek Trump novinářům řekl, že žádá, aby Rodríguezová poskytla USA plný přístup ke zchátralé venezuelské ropné infrastruktuře. „Pokud se nebudou chovat slušně, udeříme podruhé,“ zopakoval americký prezident podle Reuters.
Premiér Andrej Babiš (ANO) doufá, že americký zásah ve Venezuele povede k tomu, že občané budou mít svobodu a demokracii a zvolí si demokratický režim. Řekl to na Instagramu. Americké síly při sobotním nečekaném útoku na Caracas zadržely venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku a odvezly je do USA.
„Doufejme, že to všechno povede, že občané Venezuely budou mít svobodu a demokracii a že si zvolí demokratický režim,“ řekl Babiš.
Česko podle něj řeší hlavně osud Jana Darmovzala, kterého venezuelské úřady vězní od září 2024 kvůli údajnému pokusu zapojit se do státního převratu. Podle české diplomacie taková tvrzení postrádají jakýkoli reálný základ. Českého občana nevládní organizace Foro Penal označila za člověka zadržovaného za politickým účelem.
Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek na palubě Air Force One uvedl, že Kolumbie a Mexiko by také mohly čelit vojenské akci, pokud nezbrzdí příliv nelegálních drog do USA. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra označil za člověka, který „rád vyrábí kokain a prodává ho do Spojených států“. Trump také uvedl, že „Operace Kolumbie“ mu zní dobře.
Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová v neděli vytvořila komisi, jejímž úkolem bude snaha o propuštění Madura a jeho manželky. V čele komise má stát její bratr Jorge Rodríguez, který je předsedou parlamentu, a ministr zahraničí Yván Gil. Maduro a jeho žena Cilia Floresová dnes stanou před soudem v New Yorku, přičemž čelí obvinění z různých trestných činů, například drogového a teroristického spolčení či spolčení za účelem pašování kokainu do Spojených států.
Při sobotním americkém útoku na Venezuelu zahynulo 32 členů kubánských bezpečnostních složek a tajných služeb, uvedla podle agentury Reuters kubánská vláda v nedělním prohlášení.
„Věrni svým závazkům v oblasti bezpečnosti a obrany splnili naši spoluobčané svou povinnost důstojně a hrdinně a padli po lítém odporu v přímém boji s útočníky nebo v důsledku bombardování zařízení,“ cituje agentura AP z prohlášení. Kuba poskytovala Madurovi ochranné služby od roku 2013, kdy se dostal k moci.
Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek na palubě Air Force One uvedl, že Spojené státy ve Venezuele jednají s lidmi, kteří se ujali vedení země. Dodal však, že jsou to Spojené státy, kdo nad situací ve Venezuele drží kontrolu.
Trump také uvedl, že při americkém útoku zahynulo velké množství kubánských členů Madurovy ochranky. Americký prezident zároveň novinářům řekl, že si nemyslí, že se USA budou muset vojensky angažovat na Kubě, protože pro tamní režim bude těžké udržet se bez přísunu levné venezuelské ropy. „Kuba je připravena padnout,“ uvedl Trump.
Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová svolala v neděli první zasedání kabinetu poté, co americké síly při sobotním nečekaném útoku na Caracas unesly prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku do USA. Představitel opozice Edmundo González Urrutia mezitím ze španělského exilu vyzval k uznání výsledků prezidentských voleb z roku 2024, v nichž podle opozice zvítězil právě Urrutia.
Venezuelská státní televize VTV vysílala záběry z prezidentského paláce Miraflores, na nichž vedle Rodríguezové sedí ministr obrany Vladimir Padrino López a ministr vnitra Diosdado Cabello. Nejvyšší soud po americkém útoku pověřil Rodríguezovou výkonem prezidentských pravomocí.
„Tato chvíle představuje důležitý krok, ale nestačí,“ uvedl podle AFP Urrutia s tím, že uznání výsledků voleb z předminulého roku a propuštění všech politických vězňů jsou nutností k „normalizaci“ situace v zemi.
„Grónsko potřebujeme, rozhodně.“ Taková slova prohlásil americký prezident Donald Trump v nedělním rozhovoru pro časopis The Atlantic. Poté, co se mu podařilo zajmout venezuelského diktátora Nicoláse Madura, svět s napětím čeká, zda USA nebudou mít zálusk na další „nutný zásah“ amerických speciálních sil. A autonomní část Dánského království už je delší dobu v Trumpově hledáčku. Důvodů je více.
Evropská unie po americké vojenské intervenci ve Venezuele vyzývá všechny strany ke klidu a zdrženlivosti, aby se zabránilo eskalaci, a k mírovému řešení krize. Prohlášení, zveřejněné dnes večer evropskou diplomatickou službou, podpořilo 26 států bloku.
Prohlášení zdůrazňuje nutnost respektovat právo venezuelského lidu rozhodovat o své budoucnosti. „Respektování vůle venezuelského lidu zůstává pro Venezuelu jedinou cestou k obnovení demokracie a vyřešení současné krize,“ dodalo 26 států.
Členové EU dále připomněli nutnost dodržovat zásady mezinárodního práva a Chartu OSN za všech okolností. „Členové Rady bezpečnosti OSN mají zvláštní odpovědnost za dodržování těchto zásad, neboť jsou pilířem mezinárodní bezpečnostní architektury,“ stojí dále v prohlášení. USA patří mezi stálé členy Rady bezpečnosti, americký vojenský vpád do Venezuely byl podle řady pozorovatelů porušením mezinárodního práva.
EU zároveň podle dokumentu sdílí prioritu boje proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a obchodu s drogami, zároveň ale zdůrazňuje, že „tyto výzvy je třeba řešit prostřednictvím trvalé spolupráce při plném dodržování mezinárodního práva a zásad územní celistvosti a svrchovanosti“. Z prohlášení také vyplývá, že představitelé států EU jsou v kontaktu s USA i regionálními hráči.
Americká vojenská intervence ve Venezuele představuje mimořádně nebezpečný precedens pro mír a regionální bezpečnost a je také ohrožením civilního obyvatelstva. Ve společném prohlášení to dnes večer uvedly vlády Španělska, Brazílie, Chile, Kolumbie, Mexika a Uruguaye.
Podle představitelů šestice zemí jednal Washington v rozporu se základními zásadami mezinárodního práva, zejména se zákazem použití síly a hrozby silou a s dodržováním suverenity a územní celistvosti států, které jsou zakotvené v Chartě OSN.
„Vyjadřujeme znepokojení nad jakýmkoli pokusem o vládní kontrolu, správu nebo externí přivlastnění přírodních nebo strategických zdrojů, které jsou v rozporu s mezinárodním právem a ohrožují politickou, ekonomickou a sociální stabilitu regionu,“ stojí v prohlášení.
„Znovu potvrzujeme charakter Latinské Ameriky a Karibiku jako zóny míru, založené na vzájemném respektu, mírovém řešení sporů a nezasahování, a vyzýváme k regionální jednotě, přesahující politické rozdíly, tváří v tvář jakýmkoli akcím, které ohrožují regionální stabilitu,“ uvedly dále vlády.
„Rovněž naléhavě vyzýváme generálního tajemníka Organizace spojených národů a členské státy příslušných multilaterálních mechanismů, aby využily svých dobrých služeb k přispění k uklidnění napětí a zachování regionálního míru,“ dodaly.
Podle šestice vlád „pouze inkluzivní politický proces vedený Venezuelany může vést k demokratickému a udržitelnému řešení, které respektuje lidskou důstojnost“. Americká administrativa už tlumila očekávání rychlého přechodu k demokracii. Trump v sobotu vyloučil okamžitou podporu opozičních lídrů Maríe Coriny Machadové či Edmunda Gonzáleze jako nových vůdců země.
Pokud venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová „neudělá, co je správné“, může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Nicolás Maduro, kterého americké jednotky i s jeho ženou zajaly při sobotním nečekaném útoku a převezly do USA. V rozhovoru s magazínem The Atlantic to řekl americký prezident Donald Trump. Rodríguezovou po americké akci pověřil venezuelský nejvyšší soud výkonem prezidentských pravomocí.
Trump i jeho ministr zahraničí Marco Rubio dávají najevo, že od zbývajících představitelů vlády v Caracasu čekají zásadní změny a splnění požadavků Spojených států. Rubio dnes uvedl, že je budou posuzovat podle toho, jak tyto požadavky dokáží naplnit.
"Pokud nebude dělat, co je správné, zaplatí za to velmi vysokou cenu, pravděpodobně vyšší než Maduro", řekl Trump telefonicky magazínu. Prezident dal podle časopisu jasně najevo, že ze strany Rodríguezové nebude tolerovat to, co označil za vzdorovité odmítnutí ozbrojené americké intervence, která vedla k Madurovu zadržení.
Venezuelské ozbrojené síly byly po celé zemi uvedeny do stavu pohotovosti, aby „zajistily suverenitu“. Uvedl to dnes podle agentury Reuters v televizním prohlášení ministr obrany generál Vladimir Padrino López. Zároveň podle agentury AFP vyzval obyvatelstvo k „obnovení normální činnosti“.
Venezuelský nejvyšší soud pověřil viceprezidentku Delcy Rodríguezovou, aby dočasně převzala prezidentské pravomoci. Soudci zatím neprohlásili Madura s konečnou platností za nepřítomného, což by vedlo k vyhlášení předčasných voleb do 30 dnů.
Americkému útoku na Venezuelu, při kterém příslušníci speciálních sil v sobotu zajali a odvezli do USA prezidenta Nicoláse Madura, předcházela několikaměsíční práce amerických zpravodajců, kteří zjišťovali rutinu autoritářského vůdce. Pomáhal jim v tom také zdroj blízký Madurovi. Napsal to deník The New York Times (NYT), podle něhož to byla nejriskantnější americká vojenská operace tohoto druhu od roku 2011, kdy členové SEAL Team Six v Pákistánu zabili Usámu bin Ládina.
Deník zároveň upozornil, že operace nazvaná „Absolutní odhodlání“ vyvolala otázky ohledně legality a odůvodnění amerického počínání ve Venezuele. Prezident Donald Trump ji ospravedlnil jako úder proti obchodu s drogami. Venezuela nicméně v obchodu s narkotiky nehraje tak významnou roli jako jiné země, připomněl list. Zároveň popsal určité detaily toho, jak se Američané venezuelského vůdce zmocnili.
V srpnu podle něj pronikl do Venezuely tým Ústřední zpravodajské služby (CIA) s cílem shromáždit informace o Madurovi a po měsíce tam působil nezpozorován, byť USA nemají ve Venezuele velvyslanectví a zpravodajci tak nemohli fungovat pod rouškou diplomatického krytí. V získávání informací o Madurově denní rutině pomáhal Američanům blíže nespecifikovaný zdroj blízký prezidentovi a flotila špionážních dronů, píše NYT.
Pro nácvik zajetí prezidenta Američané podle deníku postavili ve státě Kentucky model Madurova komplexu v plné velikosti, kde elitní americká komanda Delta Force nacvičovala akci. Maduro zároveň v době zvýšeného napětí mezi USA a Venezuelou střídal šest až osm lokalit a Američané se o tom, kde má v úmyslu zůstat, kolikrát dozvídali až pozdě večer, napsal The New York Times.
Přibližně 50 lidí, převážně mladých lidí, protestovalo v neděli odpoledne v Praze před ambasádou Spojených států proti útoku USA na Venezuelu. Konání prezidenta USA Donalda Trumpa přirovnali například k útoku Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 nebo k vpádu sovětských vojsk do Československa v roce 1968. Poklidný protest trval zhruba hodinu. Demonstranti si přinesli transparenty, skandovali hesla proti USA a na podporu Venezuely.
Demonstranti se dnes v Praze sešli krátce po 14:00, na místě bylo několik policejních aut a hlídek. Před ambasádou policisté zábradlím vymezili místo pro protest. Účastníci měli transparenty s nápisy například Free Maduro, Ruce pryč od Venezuely, Donald Trump = nejlepší Putinův žák či Žádnou krev za ropu. Někteří si přinesli vlajky Palestiny. Skandovali hesla jako „Špína, hnus, kolonialismus“, „We will free Venezuela“ či „Viva Venezuela“.
„Trump se pokusil změnit režim země, která nebyla jeho spojencem. Scénář byl stejný jako to, co plánoval Putin na Ukrajině. USA si vyhrazují dominanci na západní hemisféře, to je strašná zpráva pro všechny země, které tam jsou,“ řekl svolavatel demonstrace Jan Májíček z organizace Iniciativa proti válce. Doplnil, že doufá, že Česká republika bude hájit mezinárodní právo a odsoudí únos prezidenta. Obdobně hovořil i aktivista Zdeněk Jehlička. Podle něho sledujeme porušování mezinárodního práva za tichého souhlasu západních zemí.
Demonstranti se rozešli zhruba v 15:00 hodin.
USA očekávají od zbývajících představitelů vlády v Caracasu zásadní změny. Kohokoliv, s kým budou Spojené státy jednat, budou posuzovat podle toho, zda jejich podmínky dokáže splnit, uvedl americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru s televizí CBS. Mimo jiné je podle něj mezi požadavky odchod kolumbijských ozbrojených skupin ze země nebo ukončení vazeb na libanonský Hizballáh.
Americký ministr zahraničí s televizí hovořil den poté, co příslušníci amerických speciálních sil po překvapivém útoku zajali a ze země odvezli prezidenta Nicoláse Madura i s jeho ženou. Nyní jsou ve věznici v USA, kde čelí obviněním z drogových deliktů.
Rubio potvrdil, že v sobotu hovořil s Delcy Rodríguezovou, dosavadní Madurovou zástupkyní, která po jeho zadržení převzala moc v Caracasu. Detaily rozhovoru však nesdělil. „Uděláme si hodnocení na základě toho, co budou dělat dál,“ řekl.
Ministr zahraničí odmítl blíže popsat, jak by USA mohly Venezuelu „řídit“, jak prezident Donald Trump naznačil před novináři v sobotu. Zdůraznil, že Washington bude postupovat pragmaticky podle vývoje situace. Rubio uvedl, že USA nyní uplatňují vliv především prostřednictvím námořního embarga na vývoz venezuelské ropy. Trump si podle ministra ponechává volnost k dalším krokům, pokud by to považoval za nutné.
Mezi konkrétní požadavky USA patří, aby byl venezuelský ropný sektor „řízen ve prospěch lidu“, dále zastavení obchodu s drogami a omezení působení gangů. Washington rovněž žádá odchod kolumbijských ozbrojených skupin FARC a ELN. „Už se nesmí bratříčkovat s Hizballáhem a Íránem v našem vlastním regionu,“ dodal Rubio.
Americká administrativa zároveň tlumí očekávání rychlého přechodu k demokracii. Trump už v sobotu vyloučil okamžitou podporu opozičních lídrů Maríe Coriny Machadoové či Edmunda Gonzáleze jako nových vůdců země.
Rubio uvedl, že k oběma chová obdiv, zároveň ale zdůraznil potřebu být realistický. „Nemůžeme očekávat, že 24 hodin po zatčení Madura bude zítra vypsán termín voleb,“ řekl. „Očekáváme, že se to posune tímto směrem. Myslíme si, že je to v našem národním zájmu a upřímně řečeno i v zájmu obyvatel Venezuely,“ dodal Rubio.
Riziko, že se venezuelská krize přemění v nějakou formu ozbrojeného konfliktu mezi novou vládou a režimními loajalisty či kriminálními gangy, je podle řady odborníků reálné a nemělo by být podceňované, říká Jaroslav Bílek, odborník na Jižní Ameriku a autoritářské režimy z Institutu Politologických studí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Tipy pro kvalitní odpočinek doma i na cestách
Představte si, že se pokaždé a všude probudíte dorůžova vyspaní a odpočatí. Přijde vám to jako sci-fi? Zdraví je pevně spjato s kvalitou spánku, přečtěte si, ja si kvalitní odpočinek zajistit, i když spíte jinde než ve své posteli.
Postarší australský farmář se přihlásil na ultramaraton a vyhrál. Cliff Young běžel v holínkách
Když se v roce 1983 v australském Sydney běžel ultramaraton, pro startovní číslo si došel také podivně vypadající senior. Všichni kolem si mysleli, že mu již rozum příliš neslouží a na místě se ocitl omylem. Když se ale muži jménem Cliff Young podařilo náročný závod vyhrát, nikdo nevycházel z údivu.
Z luxusního paláce do vězení. Madura vozili New Yorkem v obrněné dodávce
Z luxusního paláce v Caracasu do detenčního zařízení v newyorském Brooklynu za necelý den. Převoz venezuelského autoritáře Nicoláse Madura zabral americkým elitním jednotkám asi půl dne. Po přistání v New Yorku pak Madura čekala „projížďka“ po ulicích Manhattanu v obrněné dodávce do detenčního centra v Brooklynu.
Školení o kyberšikaně a další. Soud rozdal tresty za tvrzení, že Macronová byla mužem
Soud v Paříži dnes potrestal povinným školením o kybernetické šikaně a podmínečnými tresty všech deset lidí, kteří se zodpovídali z šíření spekulací, že první dáma Francie Brigitte Macronová se nenarodila jako žena. Informovala o tom agentura AP s tím, že nejvyšší podmíněný trest vězení činí osm měsíců. Prokuratura žádala až roční podmínky.
Problémy Elona Muska nekončí. Tesla přišla o pozici jedničky mezi elektromobily
Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce. Firma o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.