Dánové jsou z Bílého domu otevřeně nervózní. Napětí eskalovalo poté, co si úřady předvolaly nejvýše postaveného amerického diplomata z ambasády v Kodani. Důvod? Zprávy o Američanech, kteří se za pomoci vlivových kampaní snaží podle dánských tajných služeb narušit vztahy Dánska a Grónska.
Autonomní území severského království se dostalo do hledáčku amerického prezidenta Donalda Trumpa prakticky hned, jakmile se ujal svého druhého mandátu. Své plány na získání Grónska, při nichž dříve nevylučoval ani nasazení vojenské síly, zdůvodňoval mimo jiné národní bezpečností USA. Svou roli však jistě sehrává i grónské nerostné bohatství.
Obyvatelé Jutského poloostrova mají o názorech na současnou hlavu Spojených států jasno. "Je to narcistický oranžový šašek. Ať si nejdříve vyřeší problémy v USA, nemá jich tam málo, a nechá Grónsko na pokoji," řekl redaktorovi Aktuálně.cz například Frederik, pracovník logistické firmy.
Podle něj se po Trumpově lednovém nástupu do Bílého domu zbortily dobré diplomatické vztahy, které mělo Dánsko s USA v éře prezidentství Joea Bidena a jeho administrativy. Informace veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice DR o amerických snahách infiltrovat Grónsko ho proto nepřekvapily.
"Američané jsou silní spojenci pro Evropu, teď už ale nevím, co si o nich myslet. Ať si Grónsko rozhodne samo, pod kým chce žít, nepotřebuje názor cizích zemí nebo se nechat ukrást," doplnil Dán, kterého redakce Aktuálně.cz oslovila v centru Kodaně.
Ať se Grónsko rozhodne samo, říkají Dánové
Ani další oslovení obyvatelé Kodaně nešetřili ostřejšími verdikty a výrazy. "Nemám k tomu co říct kromě toho, že Donald Trump je blbeček. Chce být akorát zajímavý," okomentoval stručně současného amerického prezidenta vysokoškolský student Johan, který před Kodaňským fórem, kde se o víkendu uskutečnilo setkání evropských ministrů, zrovna parkoval svůj bicykl.
Trump ho podle jeho slov zklamal už tím, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nachystal na Aljašce červený koberec - a ani tak nevyjednal nic. "Putin si z něj vystřelil a válku na Ukrajině nezastavil. Myslím, že se přecenil," připomněl Johan srpnové setkání vrcholových státníků v Anchorage.
Mírnější postoj zaujala Sofia, účetní v realitní společnosti a matka dvou dětí. "Co jsem četla, tak Grónsko by chtělo nezávislost i na Dánsku. Jistě si to rozhodnou v případném referendu, je to jejich právo. Takže nesouhlasím s americkým vměšováním, nevrhá to na USA dobré světlo," řekla pro Aktuálně.cz poté, co ji redakce oslovila na kodaňské "náplavce" Reffen.
Na otázku, zda by se i Dánsko dokázalo vzdát svého autonomního území mezi Severním ledovým a Atlantským oceánem, odpověděla smířlivě. "Pokud se tak Grónsko rozhodne zcela nezávisle a bez vnějších tlaků, tak ano," konstatovala.
Obří země s ještě větším strategickým významem
Největší ostrov na světě obývaný přibližně 56 tisíci lidmi býval do 50. let 20. století dánskou kolonií. V roce 1979 pak získal částečnou autonomii, když vznikl grónský parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.
Díky své masivní rozloze 2,17 milionu kilometrů čtverečních a bohatým ložiskům nerostných surovin má Grónsko geostrategický význam. Obyvatelé Grónska Trumpovy plány z velké většiny odmítají, přejí si ale nezávislost na Dánsku.
Vrcholní představitelé USA dali podle americké ambasády jasně najevo, že Washington respektuje právo grónského lidu rozhodovat o své vlastní budoucnosti.
List The Wall Street Journal však už v květnu zveřejnil zjištění, že americké zpravodajské služby dostaly příkaz shromažďovat informace o hnutí za nezávislost Grónska a identifikovat osoby v Grónsku a Dánsku, které podporují Trumpovy snahy o připojení ostrova k USA.
(Článek vznikl během neformálního jednání ministrů zahraničních věcí EU v dánské Kodani na konci srpna)
