"Ukrajina získá švédské stíhací letouny Gripen," uvedl Havryliuk v pondělním rozhovoru pro BBC. Podle něj se tak gripeny zařadí po bok strojů F-16 a Mirage, jejichž dodávky již byly ohlášeny. Na dotaz, zda se skutečně jedná o všechny tři typy, odpověděl: "Uvedl jste správný seznam, ale nebudu se zabývat podrobnostmi ohledně toho co, kdy a jak."
Stroj stavěný na válku s Ruskem
Švédský víceúčelový letoun JAS-39 Gripen patří mezi stíhačky 4,5. generace. Díky své konstrukční filozofii a schopnosti operovat z provizorních letišť a dokonce i ze silnic je ideální pro ukrajinské prostředí, kde jsou hlavní letecké základny pod stálou hrozbou ruských úderů. Švédsko vyvinulo gripeny s konstrukční filozofií a operační taktikou proti potenciální ruské agresi, díky čemuž jsou velmi vhodné pro současný konflikt na Ukrajině.
Gripen je známý svou pokročilou avionikou, nízkými náklady na provoz a údržbu a kompatibilitou se standardy NATO. Je schopen vést jak protivzdušné operace, tak útoky na pozemní cíle. Disponuje moderními systémy elektronického boje, radarem odolným proti rušení a raketami s dostřelem mimo vizuální dosah (BVR), což mu umožňuje čelit moderním ruským letounům.
Dosud Stockholm oficiálně zdůrazňoval, že o prodeji gripenů Ukrajině je možné uvažovat až po skončení války. Ministr obrany Pål Jonson ještě na začátku září opatrně připustil pouze otevřenost k budoucím diskusím. Nyní se však zdá, že Švédsko své stanovisko přehodnotilo a aktivně se zapojuje do mezinárodních snah o vybudování "koaliční letky" pro Ukrajinu.
Reakce na ruské útoky
Rozhodnutí o posílení letectva přichází v době, kdy Rusko stupňuje tlak na ukrajinskou infrastrukturu. Jen během masivního útoku o posledním víkendu použila Moskva podle Kyjeva téměř 600 dronů a 50 raket, čtyři lidé přitom zahynuli. V září ruské síly vypustily více než 800 střel a dronů, což ukrajinská strana označila za rekordní číslo od začátku plnohodnotné invaze.
Havryliuk proto upozornil, že země naléhavě potřebuje posílit nejen letectvo, ale i protivzdušnou obranu. "Posílení protivzdušné obrany Ukrajiny je investicí do bezpečnosti celé Evropy," zdůraznil. Kyjev podle něj žádá partnery minimálně o deset systémů Patriot, které dokážou sestřelit i hypersonické balistické rakety Kinžal.
Nový systém pomoci
Dodávky gripenů i dalších letounů přicházejí prostřednictvím nového mechanismu podpory označovaného PURL. Ten spočívá v tom, že evropské státy nakupují zbraně v USA a následně je předávají Ukrajině. Několik zemí EU a Kanada již do tohoto programu vložily dvě miliardy dolarů.
Podle Havryliuka však nový systém znamená zdržení. "Dříve jsme v rámci balíčků prezidentské pomoci (PDA) dostávali pomoc od USA pravidelně a ve větším objemu. Současný systém, kdy evropské země nakupují zbraně pro nás od Američanů, vyžaduje určitý čas. Čím více článků v řetězci, tím více času se ztrácí," vysvětlil.
Ukrajinská výroba nestačí
Kyjev se zároveň snaží snižovat závislost na partnerech rozvojem domácí výroby zbraní. Ta podle Havryliuka pokrývá už asi 40 procent potřeb fronty. Významný pokrok zaznamenala zejména výroba dronů a munice. Protivzdušné systémy však Ukrajina stále prakticky kompletně dováží.
Dodávka gripenů představuje nejen vojenský, ale i symbolický zlom. Je to první případ, kdy evropský stát předá Ukrajině moderní víceúčelové stíhačky, které byly vyvinuty přímo jako reakce na ruskou hrozbu. Pokud se podaří spojit schopnosti gripenů, amerických F-16 a francouzských mirage, vznikne mezinárodní letka, která může zásadně proměnit rovnováhu sil ve vzdušném prostoru nad Ukrajinou.
