"Nová národní služba vznikne postupně, a to od nadcházejícího léta," řekl ve čtvrtek francouzský prezident Emmanuel Macron. Dobrovolná služba bude placená. Paříž tím chce nalákat více mladých do armády.
Mladí dobrovolníci budou podle prezidenta sloužit výhradně na území Francie, včetně zámořských teritorií, zahraničních vojenských misí se účastnit nebudou.
Povinnou vojenskou službu, kterou Francie měla do roku 1996, zatím obnovit neplánuje. I tak má Paříž hned za Polskem druhou největší armádou v Evropské unii. Aktivních vojáků má asi 200 tisíc a dalších 40 tisíc v záloze. Do roku 2030 ale chce Paříž zvýšit počet rezervistů na 100 tisíc.
Lákání mladých do armády přichází týden poté, co předseda francouzského generálního sboru Fabien Mandon varoval před hrozbou budoucí války v Evropě.
Francouzský generál jako válečný štváč?
"Nepochopíte, co je to válka, dokud se vám nedostane pod kůži. Mobilizace možná rozděluje naši společnost, ale počkejte, až francouzské matky budou muset poslat své syny bránit zemi NATO sousedící s Ruskem," řekl před rokem Dmytro Kuleba, bývalý ukrajinský ministr zahraničí, pro deník Financial Times.
Rok poté se zdá, že Francie stále na válku připravená není. Velkou kontroverzi totiž vyvolal nedávný výrok šéfa francouzské armády, generála Fabiena Mandona.
Ten v projevu k francouzským starostům prohlásil: "Máme know-how a máme ekonomickou i demografickou převahu, abychom porazili režim v Kremlu. Co nám ale chybí- a tady musíte sehrát hlavní roli vy - je odhodlání. Odvaha přijmout, že budeme muset trpět, pokud chceme chránit naše hodnoty."
"Pokud naše země váhá, protože není připravena přijít o své děti nebo utrpět ekonomické ztráty, protože prioritou musí být vojenská výroba, pak jsme skutečně v ohrožení," burcoval Mandon.
Slova generála okamžitě strhla vlnu kritiky od francouzských politiků. Pohoršení vyvolala hlavně slova z levého politického spektra.
"Ne! 51 tisíc památníků válečným obětem v našich městech a vesnicích - nestačí to snad?" prohlásil předseda Komunistické strany Fabien Roussel.
"Není jeho úkolem vyzývat starosty nebo kohokoli jiného, aby zahájili vojenské přípravy, na kterých se nikdo nedohodl," řekl podle BBC Jean-Luc Mélenchon, předseda krajně levicové strany Nepodrobená Francie.
Šéfa armády se nakonec musel zastat prezident Emannuel Macron, který ve francouzské televizi ujišťoval, že generál Mandon určitě myslel vojáky, nikoliv děti. Dodal však, že Francie nesmí ukázat slabost.
Před válkou varuje také Německo
A Francie není zdaleka jediná země, která varuje před hrozbou války. Německý ministr obrany Boris Pistorius před týdnem varoval, že Evropa možná prožila "poslední klidné léto". Komentoval tak útoky na polskou železnici.
Ve vojenské službě jde Berlín ještě dál než Francie. Spolková vláda tam nedávno schválila upravenou verzi povinné vojny. Ta bude fungovat primárně i nadále na principu dobrovolníků. Pokud jich ale v ročníku bude příliš málo, budou němečtí poslanci rozhodovat o takzvané povinné vojenské službě "z potřeby".
"Jiné evropské země, především na severu, ukazují, že princip dobrovolnosti spojený s přitažlivostí služby funguje - a já očekávám, že to tak bude i u nás," řekl k zavedení vojenské služby německý ministr obrany.
